|
Vnuknutí mi přistálo na mysl při jedné moc příjemné ranní stolici.
 15.09.2014 2 1011(9) 0 |
Ráno jsem se vykakal,
bylo to vážně prima,
kakal jsem tak dlouho,
až mi byla zima.
Pocítil jsem něco,
vážně podivného,
když mou prcku olíz
závan vichru ledového.
Tady něco nehraje,
když dokončil jsem předklon,
uvědomil jsem si,
že jsem posral balkón.
"Doprdele, Čendo!"
Ozvalo se zdola,
potřísněna byla,
hlava sousedova.
bylo to vážně prima,
kakal jsem tak dlouho,
až mi byla zima.
Pocítil jsem něco,
vážně podivného,
když mou prcku olíz
závan vichru ledového.
Tady něco nehraje,
když dokončil jsem předklon,
uvědomil jsem si,
že jsem posral balkón.
"Doprdele, Čendo!"
Ozvalo se zdola,
potřísněna byla,
hlava sousedova.
16.09.2014 - 23:14
Ranní nehoda : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Elivei, začátek konce: Kapitola první: Svobodné felonské vévodství
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
