|
Jak pojmenovat něco, co sami nevíte, co je...mé velké díky tobě, jež se svým věčným úsměvem, stala si se noční můrou každé mé chmury.
 20.03.2008 3 2213(16) 0 |
Pro pár tónů
kované melodie
zazvonily slzy
o hladinu radosti
kde její krůpěje
s vlastní vůlí
vpěly atramentu
pocity díků
zapsané do heřmánčí
na jemných vláscích
březových větviček
jediný nádech dobra
tak zmírnil pálení
nevyplakaných koutků
a kvádry solí
strmící se k nebi
rozpustila něžná modř
skýtající víru
za otevřenou náruč
s několika dílky
malé noční skládačky
kterou jiní nepochopí.
kované melodie
zazvonily slzy
o hladinu radosti
kde její krůpěje
s vlastní vůlí
vpěly atramentu
pocity díků
zapsané do heřmánčí
na jemných vláscích
březových větviček
jediný nádech dobra
tak zmírnil pálení
nevyplakaných koutků
a kvádry solí
strmící se k nebi
rozpustila něžná modř
skýtající víru
za otevřenou náruč
s několika dílky
malé noční skládačky
kterou jiní nepochopí.
21.03.2008 - 10:13to musí být ale pocit;)...pěkně se čte...
řekla bych, že je někdy dobře...že druzí nechápou...*
řekla bych, že je někdy dobře...že druzí nechápou...*
20.03.2008 - 12:51malá noční skládačka, kterou nepochopím... asi ju... ale pěkná... :) (snad jen slzy zazvonilY ;) )
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nestoudná...
Předchozí dílo autora : Spáleniště
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
januve [17], petr richter [15], NiKiTa [14]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
