Jak pojmenovat něco, co sami nevíte, co je...mé velké díky tobě, jež se svým věčným úsměvem, stala si se noční můrou každé mé chmury.
 20.03.2008
3
2235 (16)
0
Pro pár tónů
kované melodie
zazvonily slzy
o hladinu radosti
kde její krůpěje
s vlastní vůlí
vpěly atramentu
pocity díků
zapsané do heřmánčí
na jemných vláscích
březových větviček

jediný nádech dobra
tak zmírnil pálení
nevyplakaných koutků
a kvádry solí
strmící se k nebi
rozpustila něžná modř
skýtající víru
za otevřenou náruč
s několika dílky
malé noční skládačky
kterou jiní nepochopí.
 21.03.2008 10:13
to musí být ale pocit;)...pěkně se čte...
řekla bych, že je někdy dobře...že druzí nechápou...*
 20.03.2008 13:40
Krásná... ale pravda, zazvonily... :-)))
 20.03.2008 12:51
malá noční skládačka, kterou nepochopím... asi ju... ale pěkná... :) (snad jen slzy zazvonilY ;) )

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.