22.08.2014
13
1310 (12)
0
Viděla jsem oči
zářící
co mluvit uměly
hebkou touhou
něhou plnou citů
a milého zájmu
hladily
Viděla jsem oči
vyhaslé
co ztratily lesk
a barvu
neříkaly nic
jen studený pohled
daly
jakoby zapoměly
co všechno
dát
uměly

a jak krásné
přitom
byly
 06.11.2016 13:40
Hezké a díky za tip ))
 06.11.2016 12:44
Věřím, že nejsou oči ty
sopky, co navždy vyhasly,
jak celý svět již dobře zná,
zas mnohá soptit začíná...
:-)

Vybavily se mi úryvky básně Cizinec, tuším od Martina Balty ze sbírky Zbytečná láska. Někde ji tu mám, zpaměti bych to už nedal...:-)))
 16.01.2016 18:35
Nikytu: krásné doplnění, děkuji :-)
 16.01.2016 13:17
Do těch očí zas
Přeji si vrátit jas. :-)
 16.01.2016 13:11
To bolí... :-(
 06.09.2014 08:30
Midem: děkuji :-)
 28.08.2014 23:26
Hezký. Znám to osobně. Prohra. Pro vás , i pro mne...1*
 24.08.2014 17:04
taron: děkuji moc taron, jsem moc ráda,když to někdo cítí jako já - přesně jsi to vystihla..)
 24.08.2014 14:39
oči, co hladí a jsou plné něhy,...a najednou nemilují...hrozné, a přitom se to tak často stává...a člověk si klade otázku, proč? Proč mne přestaly milovat? A proč když mne nemilují jako milenku, tak proč mě alespoň nemilují jako člověka...

taky mi z toho jde mráz po zádech :)
moc pěkné, působivé.
 23.08.2014 20:16
Yana: děkuji, moc mě těší, že se líbí :-))
 23.08.2014 20:07
to jsi napsala moc krásně
 23.08.2014 09:25
vanovaso: děkuji moc :-)
 23.08.2014 07:34
hezký, běhá mi mráz po těle, znám ten pocit ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.