|
...
 24.07.2014 4 1148(6) 0 |
Zase tu o polednách stáli žatci,
jak strážci v Akkonu.
Slunce se válelo po pastvinách,
léto přidávalo polena do kamen,
brodily jsme se v potu.
A žatci, jak armády v Ardenách kosily.
Bělavé košile jim zpívaly píseň o síle,
o moudrosti věků.
Nikdo nevystřelil, neumíralo se.
To léto se život stával nekonečným.
A někde na cestě, tam v dáli,
čekala Naděje na Lásku.
jak strážci v Akkonu.
Slunce se válelo po pastvinách,
léto přidávalo polena do kamen,
brodily jsme se v potu.
A žatci, jak armády v Ardenách kosily.
Bělavé košile jim zpívaly píseň o síle,
o moudrosti věků.
Nikdo nevystřelil, neumíralo se.
To léto se život stával nekonečným.
A někde na cestě, tam v dáli,
čekala Naděje na Lásku.
25.07.2014 - 22:36Moc hezké dílo, smekám. A ten styl jářku archaický tomu dodává příjemný teplo.
25.07.2014 - 20:09grainne
je to o senoseči? omlouvám se, jestli jsem natvrdlá, ale jako obraz senoseče mne to oslovilo... milovala jsem ten čas...
25.07.2014 - 14:07Ardeny...a jiné, krvavé bitvy, co jich v dějinách lidstva bylo... a pak ?
Nikdo nevystřelil, neumíralo se.
To léto se život stával nekonečným.
tak to mne dostalo :)
hm...
Nikdo nevystřelil, neumíralo se.
To léto se život stával nekonečným.
tak to mne dostalo :)
hm...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Naděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Judr.Věčnost
Předchozí dílo autora : Promarněná
