|
14.6.2014 22:23
|
Za zvuků kláves
střídavých okamžiků v
naší blízkosti není
možnosti úniku před
neštěstím
když
říkám zůstaň
prosím už ber
a nestůj opodál
teď žádné chyby
v cizím odpuštění při
nichž jsme trpěli
spojenou touhou po
nových dnech
kalendářních citů
nic nemůžem dělat s myslí
skutečnost duše a těla
co si dělají
své v zátiší
mezi křovinami
když jsou zkřížené proudy
které spěchají za sluncem
na mrtvých listech.
střídavých okamžiků v
naší blízkosti není
možnosti úniku před
neštěstím
když
říkám zůstaň
prosím už ber
a nestůj opodál
teď žádné chyby
v cizím odpuštění při
nichž jsme trpěli
spojenou touhou po
nových dnech
kalendářních citů
nic nemůžem dělat s myslí
skutečnost duše a těla
co si dělají
své v zátiší
mezi křovinami
když jsou zkřížené proudy
které spěchají za sluncem
na mrtvých listech.
PŘED DEVÍTI LETY : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Prohnilá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

