|
Tahle báseň je věnovaná všem ženám a dívkám, které zahynuly v koncentračním táboře Birkenau a samozřejmě také těm, které svůj život nechaly v táborech jiných.
|
V zemi sluncem zpustošené,
pole vyschlých slunečnic.
Hlavy stejně natočené,
vědí, že nejsou vůbec nic.
V barvách zebry jsou oděné,
zbitý je stonek, orvaný květ.
Hlavy pokorně skloněné,
zoufalá bezmoc,je jejich svět.
Slzy už vyschly, naděje pohasla,
z kořenů vyrvou, pro víru jinou.
Tisíce slunečnic,
v lesíku březovém,
v popel a prach potichu splynou.
pole vyschlých slunečnic.
Hlavy stejně natočené,
vědí, že nejsou vůbec nic.
V barvách zebry jsou oděné,
zbitý je stonek, orvaný květ.
Hlavy pokorně skloněné,
zoufalá bezmoc,je jejich svět.
Slzy už vyschly, naděje pohasla,
z kořenů vyrvou, pro víru jinou.
Tisíce slunečnic,
v lesíku březovém,
v popel a prach potichu splynou.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.