Tahle báseň je věnovaná všem ženám a dívkám, které zahynuly v koncentračním táboře Birkenau a samozřejmě také těm, které svůj život nechaly v táborech jiných.
![]() ![]() ![]() ![]() |
V zemi sluncem zpustošené,
pole vyschlých slunečnic.
Hlavy stejně natočené,
vědí, že nejsou vůbec nic.
V barvách zebry jsou oděné,
zbitý je stonek, orvaný květ.
Hlavy pokorně skloněné,
zoufalá bezmoc,je jejich svět.
Slzy už vyschly, naděje pohasla,
z kořenů vyrvou, pro víru jinou.
Tisíce slunečnic,
v lesíku březovém,
v popel a prach potichu splynou.
pole vyschlých slunečnic.
Hlavy stejně natočené,
vědí, že nejsou vůbec nic.
V barvách zebry jsou oděné,
zbitý je stonek, orvaný květ.
Hlavy pokorně skloněné,
zoufalá bezmoc,je jejich svět.
Slzy už vyschly, naděje pohasla,
z kořenů vyrvou, pro víru jinou.
Tisíce slunečnic,
v lesíku březovém,
v popel a prach potichu splynou.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyschlé slunečnice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsem chybou v systému?
Předchozí dílo autora : Zhoubný nádor jménem Naděje
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.