Vojtěch Verner zkouší používat přezdívku Vojtěška; Astra řeší to, že ji Kňour oplzle okukuje, když (ona) nosí minisukni; Moje vinná réva zažívá výkyvy svého vztahu s Larisem a řeší, zda musí nosit podprsenku. Stránky seriálu: http://ekrejcixf.sweb.cz
přidáno 01.06.2014
hodnoceno 6
čteno 871(5)
posláno 0
Osoby:
ESTER KREJČÍ (žena, 20) -- student.
MOJE VINNÁ RÉVA (žena, 19) -- student.
BARBORA JANŮ (žena, 20) -- identická sestra Tamary Janů.
TAMARA JANŮ (žena, 20) -- identická sestra Barbory Janů.
MELANIE NAVRÁTIL (žena, 19) -- student.
ASTRA (žena, 19) -- student.
JANA ZLOMILOVÁ (žena, 19) -- student.
KŇOUR (muž, 22) -- student.
LARIS (muž, 19) -- student.
VOJTĚCH VERNER (muž, 19) -- student.
ZORANA (žena, 20) -- student; na invalidním vozíku.
HLAS VYPRAVĚČE (ženský hlas) -- vypravěč



1. Čas (1)

(Titulek:) Pondělí 11. 4. 2011

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Pondělí, 11. dubna 2011.



2. Psychiatrický objev

Třída (oktáva B), ráno před vyučováním. Tamara Janů sedí ve své lavici, v každé ruce má jeden pramen svých vlasů a střídavě si je prohlíží.

Barbora Janů sedí ve vedlejší lavici (u okna) a listuje učebnicí biologie, prohlíží si obrázky. Je smutná.

BARBORA JANŮ: Sestro.

Tamara Janů vstane z lavice a přijde k sestře.

TAMARA JANŮ: Ano?

BARBORA JANŮ: Ach! Venku je tolik rozmanitých živých tvorů a bytostí a my tu musíme sedět v tomto sterilním prostředí. Ach, proč? Vždyť je to tak smutné. Dovedete si představit, jaké je to utrpení pro takovou včelu, když vletí sem do třídy?

TAMARA JANŮ: Ne, ale zato jsem na něco přišla. Zjistila jsem, že na pravé straně hlavy mi rostou úplně stejné vlasy jako na levé.

BARBORA JANŮ: Ach, sestro! Jak můžete řešit, jaké máte vlasy, když vám tu vysvětluji, jak se cítím? Jsem také živá bytost jako včela.

TAMARA JANŮ: Když v sextě do třídy vletěla včela, Laris se schoval pod lavici, protože se včel bojí, a Radek ji praštil plácačkou.

BARBORA JANŮ: Proč mi nikdo nerozumí? (Rozpláče se.)

Tamara Janů odejde k Astře, která sedí ve své lavici a čeká na zvonění.

TAMARA JANŮ: Dobrý den, Astro.

ASTRA: Dobrý den.

TAMARA JANŮ: Představte si, že jsem zjistila, že na pravé straně hlavy mi rostou úplně stejné vlasy jako na levé.

ASTRA: (opovržlivě:) Už to přeháníte, měla byste s tím navštívit psychiatra.

TAMARA JANŮ: Dobře.

Tamara Janů přijde k Ester Krejčí, která si ve své lavici u dveří čte noviny.

TAMARA JANŮ: Dobrý den, Ester Krejčí.

ESTER KREJČÍ: (Sklopí noviny.) Dobrý den, Tamaro Janů.

TAMARA JANŮ: Představte si, že jsem zjistila, že na pravé straně hlavy mi rostou úplně stejné vlasy jako na levé.

ESTER KREJČÍ: A mohla byste mi vysvětlit, z jaké příčiny to sdělujete právě mně?

TAMARA JANŮ: Na začátku školního roku jste říkala, že byste se chtěla stát psychiatrem.

ESTER KREJČÍ: Ano, to bylo pravděpodobně v záchvatu jistého optimismu, kdy jsem byla přesvědčena, že existuje i jiný smysl života než určit, kdo jej vydrží až do přirozené smrti a kdo dřív spáchá sebevraždu, ale obávám se, že to neobjasňuje příčinu toho, že mi sdělujete, jaké vlasy vám rostou na hlavě.

TAMARA JANŮ: Astra mi řekla, že s tím mám navštívit psychiatra.

ESTER KREJČÍ: Aha. Hm... nechtěla byste si raději přečíst noviny? (Podá jí noviny.) To bude určitě zajímavější.

TAMARA JANŮ: Dobře.

Tamara Janů si vezme noviny a odchází.



3. Vojtěška

Do třídy přijde Moje vinná réva. Posadí se do lavice a vybaluje si věci.

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): V Eichlerské dopravně demokratické republice se jazyková kategorie gramatického rodu nazývá gramatickou třídou. Rodu ženskému odpovídá třída lesklá, rodu mužskému třída matná a rodu střednímu třída střední. Zatímco v češtině mimo EDDR o sobě lidé mluví v rodě odpovídajícím jejich pohlaví, jsou k tomu od narození vedeni a jsou na to zvyklí, v EDDR o sobě mluví v třídě odpovídající jménu či přezdívce, kterou se označují.

Přijde k ní Vojtěch Verner.

VOJTĚCH VERNER: Dobrý den, Moje vinná révo.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, Vojtěchu Vernere. Jaký jste měl víkend?

VOJTĚCH VERNER: Docela normální, ale chtěl jsem vám něco říct. Tento týden si budu říkat Vojtěška a jsem ta Vojtěška.

MOJE VINNÁ RÉVA: (trochu udiveně:) Hm... a proč jen tento týden?

VOJTĚCH VERNER: Je to experiment, chci zjistit, jak těžké je začít o sobě mluvit v jiné gramatické třídě.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobře, --- Vojtěško. Říkala už jste to ostatním?

VOJTĚCH VERNER: Ano, jste poslední.

MOJE VINNÁ RÉVA: Tak ať vám ten experiment vyjde.

Vojtěch Verner se zamyslí.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dnes jsou tu všechny nějak brzy.

VOJTĚCH VERNER: Počkat, to je ono! Já jsem ty hřídele měl spojit!

MOJE VINNÁ RÉVA: Cože?

VOJTĚCH VERNER: Promiňte, musím si to zapsat. (Utíká ke své lavici.)

Moje vinná réva se zatváří trochu udiveně (stylem 'Co to mělo být?'). Pak vstane a zajde k Zoraně, která si právě prohlíží nástěnku.

MOJE VINNÁ RÉVA: Dobrý den, Zorano.

ZORANA: Dobrý den, Moje vinná révo.

MOJE VINNÁ RÉVA: Na co se to díváte?

ZORANA: Tady na ten nesmysl.

Moje vinná réva se podívá na nástěnku, kde visí reklamní leták s nápisem:
┌─────────────────────────────────────────────────────┐
│ Jsou malí lidé roztomilí, nebo krásní? │
Miss trpaslík - v Horké bramboře!
└─────────────────────────────────────────────────────┘

MOJE VINNÁ RÉVA: Nechcete si zahrát slide než zazvoní?

ZORANA: Uhm.

Moje vinná réva a Zorana odchází do zadní části třídy.



4. Semínko hněvu

Astra sedí ve své lavici. Na sobě má top s výstřihem a křiklavou minisukni. Vybalí si sešit a učebnici literatury. Ohlédnuvši se, všimne si, že Kňour se na ni dívá. Astra vstane a obrátí se k němu. Kňour na ni laškovně mrkne. Astra se narovná a vrhne na něj přísný pohled. Kňour se podívá z okna jakoby nic.

Astra se posadí zpět do lavice. Vytáhne řasenku a velké příruční zrcadlo a začne si upravovat řasy. V zrcadle si všimne, že Kňour na ni upřeně zírá a vypadá vzrušeně. Astra udělá rozčileně několik prudkých pohybů, vstane a se zrcadlem a řasenkou odejde ze třídy.



5. Čas (2)

(Titulek:) Úterý 12. 4. 2011

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Úterý, 12. dubna 2011.



6. Nesvléknutelné tričko

Chodba před šatnami, odpoledne. Laris a Kňour postávají před vchodem do šatny oktávy B.

LARIS: Jak vám vyšel ten poslední příklad?

KŇOUR: Já to nepočítám, mně stačí čtyřka a na tu to vždycky nějak vyjde.

Kolem jde Moje vinná réva.

LARIS: Moje vinná révo, jak vám vyšel ten poslední příklad?

MOJE VINNÁ RÉVA: Myslíte s těmi binárními relacemi?

LARIS: Ano.

MOJE VINNÁ RÉVA: Množina obsahující dvojice (a,b)(b,a).

LARIS: Sakra, zase to mám špatně! Proč tam patří (b,a)?

Ze šatny vyjde Astra, na sobě má světle tyrkysové tričko s krátkými rukávy a krátké purpurové kalhoty; na rukou nemá žádné náramky. Přijde ke Kňourovi.

MOJE VINNÁ RÉVA: No...

ASTRA: (vesele:) Dobrý den, Kňoure.

Laris se otočí. On a Moje vinná réva na to udiveně zírají.

KŇOUR: Dobrý den, Astro. (Zadívá se jí na prsa a mlsně se oblízne.)

ASTRA: (Spiklenecky se pousměje.) Co mi nabídnete, když si svléknu to tričko?

KŇOUR: (vzrušeně:) Ú-ú-ú... No tedy... Svléknu si trenýrky.

Astra se zatváří znechuceně, ale jinak se snaží nedat nic najevo.

ASTRA: Beru jen peníze.

Kňour otevře svůj batoh, vytáhne peněženku a dá Astře tři bankovky. Astra si je nevzrušeně vezme a strčí do kapsy kalhot. Kňour jí zírá na prsa, trochu slintá.

Astra si svlékne tričko, pod ním má ještě jedno, úplně stejné.

KŇOUR: (Vyvalí oči.) Eh?

Astra se na Kňoura škodolibě usměje.

KŇOUR: A to je všechno?

ASTRA: Ano.

KŇOUR: Ale...

ASTRA: (neupřímně:) Děkuji, potěšil jste mě.

KŇOUR: (udiveně:) Potěšil? No tedy...

ASTRA: Na shledanou. (Odchází.)

KŇOUR: Počkejte.

ASTRA: (důrazněji:) Na shledanou. (Dál jde pryč.)

Laris se za ní rozeběhne.

LARIS: Dám vám dvě stě korun, když si svléknete tričko. Ne, pět set. Berete dlužní úpisy?

MOJE VINNÁ RÉVA: Larisi? A co ta matematika? (S rozčarovaným výrazem se podívá na Kňoura a odejde do šatny.)

KŇOUR: (pro sebe, vzrušeně:) Potěšil jsem ženu, jo!

Kňour odejde do šatny.



7. Čas (3)

(Titulek:) Středa 13. 4. 2011

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Středa, 13. dubna 2011.



8. Větší ňadra

Třída (oktáva B), ráno před vyučováním. Laris ve své lavici počítá (nepříliš rychle) příklad z matematiky. Přijde k němu Moje vinná réva.

MOJE VINNÁ RÉVA: Larisi! Co to mělo včera být?

LARIS: Co?

MOJE VINNÁ RÉVA: Mohla jsem vám poradit s matematikou a vy jste místo toho utekl za Astrou!

LARIS: Aha, to. Ale pak jsem se vrátil, mohla jste na mě počkat.

MOJE VINNÁ RÉVA: Tak to ne, já tu nejsem od toho, abych na někoho čekala. A proč jste vůbec šel za Astrou? Poradí vám snad v matematice lépe než já?

LARIS: To ne, ale ona... asi... čím by to mohlo... (Krátce se zamyslí.) Možná má větší ňadra.

Moje vinná réva vytřeští oči.

LARIS: Ne, to muselo být... tím... já nevím. Jste na mě naštvaná?

MOJE VINNÁ RÉVA: Ano.

LARIS: (koktá:) Aha. No když... p... p... p... pomůžete mi teď?

MOJE VINNÁ RÉVA: Já pomáhám jen těm, kdo si to zaslouží a kdo si toho váží!

LARIS: Ale já...

MOJE VINNÁ RÉVA: Naučte se tu matematiku sám!

Moje vinná réva odchází. Laris se zatváří smutně a pokračuje v počítání.



9.1 Útěcha

Vedlejší místnost fitness centra. U jednoho stolu sedí Ester Krejčí a Moje vinná réva. Zatímco Ester Krejčí jí sýrovou pizzu, Moje vinná réva jí vypráví.

MOJE VINNÁ RÉVA: A pak Astra řekla 'na shledanou' a vydala se pryč, a zatímco Kňour to vzdal, Laris se rozeběhl za ní a začal se podbízet. (Zesmutní.) A víte, co mně dnes ráno řekl? Že to udělal proto, že Astra má větší prsy!

Moje vinná réva smutně vzlykne a rozpláče se. Ester Krejčí si zakrývá oči, aby to neviděla. Pak odloží díl pizzy.

ESTER KREJČÍ: Moje vinná révo. Moje vinná révo, prosím.

Moje vinná réva přestane plakat a podívá se na Ester Krejčí. Ta se schválně dívá bokem.

ESTER KREJČÍ: Začínáte mi podezřele připomínat Janu Zlomilovou, když sem v září nastoupila. Opravdu bych nechtěla, aby se z vás stal průměrný student se strachem ze sebemenších aspektů individuální identity.

Pauza, ticho.

MOJE VINNÁ RÉVA: U vás je asi marné hledat útěchu, že?

Ester Krejčí přikývne.

MOJE VINNÁ RÉVA: Šla bych za Zoranou, ale ta přijde až po obědě na matematiku, Jana Zlomilová a Melanie Navrátil šly s profesorem Zedníkem, Bernard Koniklecový nepřišel, s Astrou o tom mluvit nechci, s Larisem už vůbec ne a ostatní, myslím, nepřipadají v úvahu. Tak co mám dělat?

Ester Krejčí položí před Mojí vinnou révu několik mincí.

ESTER KREJČÍ: Zaplaťte si hodinu na rotopedu, bude vám pak lépe. A zkuste se méně se trápit a víc přemýšlet.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ale přemýšlení bolí!

ESTER KREJČÍ: Víc než trápení se?

MOJE VINNÁ RÉVA: (nespokojeně:) Urm...

ESTER KREJČÍ: Lepší radu neznám.

Moje vinná réva se podívá na mince, na Ester Krejčí a znovu na mince, vezme si je a beze slova odejde.



9.2 Co je přátelství

Ester Krejčí nechá pizzu na stole a odejde k jinému stolu, kde sedí sama Astra. Astra má na sobě opět top a minisukni, na uších má sluchátka a poslouchá hudbu z walkmana. Ester Krejčí jí položí ruku na odhalené rameno. Astra si sundá sluchátka.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den.

ASTRA: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Mohu přisednout?

ASTRA: Proč?

ESTER KREJČÍ: Moje vinná réva mě informovala o tom, co jste včera udělala Kňourovi, a chtěla bych o tom s vámi mluvit.

ASTRA: Aha, to! A řekla vám také, jak si na mě předtím dovoloval?

ESTER KREJČÍ: Pokusil se vás vykastrovat, a zírajíc do rozkroku, zjistil, že neví, jak na to, tak vás alespoň unesl a dvacet let věznil ve vlastním sklepě?

ASTRA: Neříkejte nesmysly. A mimochodem, to co říkáte, je pěkně nechutné; kde tyhle myšlenky berete?

ESTER KREJČÍ: Mám rozepsanou úvahu o postmoderním sexu. Pravděpodobně dospěji k závěru, že psát o tom úvahu je mnohem rozumnější než se toho přímo účastnit.

ASTRA: (Zakroutí hlavou.) Tak aby bylo jasno... (Zarazí se.) Sedněte si. Nemám ráda, když nade mnou takhle někdo stojí.

Ester Krejčí se posadí k Astře.

ASTRA: Aby bylo jasno, prostě mě okukoval jako nějakou prostitutku, tak jsem mu dala lekci. Nic víc. Jsem přece příslušník budoucí elity cestujícího lidu a podle toho by se ke mně měl chovat, a ne mít vyvalené oči jako na nějakou Nanu¹.

ESTER KREJČÍ: Souhlasím, že se k vám nechoval zrovna vhodně. --- Nejste jediná. Ale prý jste po něm chtěla nějaké peníze a on vám je dal.

ASTRA: (jako že to nestojí za řeč:) Ano, šest set korun.

ESTER KREJČÍ: Jste si jistá, že je to správná cesta, jak zajistit, aby se k vám nechoval jako k prostitutce?

ASTRA: Přestaňte to překrucovat. Choval se ke mně oplzle, tak jsem mu dala lekci a není co řešit.

ESTER KREJČÍ: Hm... dobře, tak se zeptám na něco zcela jiného. Zastáváte názor, že vydělávat peníze na spolužácích zneužíváním jejich slabostí je morálně korektní?

ASTRA: Hele, mohl říct ne. Byla to jeho svobodná volba. A myslíte si snad, že jsem to udělala pro peníze? Myslete znovu, těch mám, kolik se mi zlíbí.

ESTER KREJČÍ: A jak naložíte s těmi od Kňoura?

ASTRA: Nechám si je.

ESTER KREJČÍ: Mohla byste je například rozdat chudým.

ASTRA: Za co?

ESTER KREJČÍ: Eh... (Neví, co říct.)

ASTRA: Vy myslíte, že bych někomu něco dala, aniž bych čekala, že na tom vydělám? Třeba jen proto, že to ten člověk potřebuje, nebo že mu to udělá dobře? To by udělal jenom blázen.

ESTER KREJČÍ: A kvůli takovému přátelství byste někomu něco dala?

ASTRA: Pche... co je přátelství?

ESTER KREJČÍ: Přátelství je mezilidský vztah spojující osoby, které se zajímají jedna o druhou, alespoň trochu se chápou, věří si a jsou k sobě upřímné a ohleduplné; dokáží si pomoci v nouzi, nepomlouvají se, nic si nevyčítají ani nezávidí.

ASTRA: Že jsem se ptala. Ne, nedala. Nestojí to za to. Za přátelství si nic nekoupíte. A není ani moderní, teď je v módě individualismus.

ESTER KREJČÍ: Chápu. - Nesouhlasím sice s vaším žebříčkem hodnot, ale budu ho respektovat a ponechám vás uvádět do praxe váš preferovaný individualismus. Kdybyste náhodou přehodnotila svůj postoj, můžete si o tom za mnou přijít promluvit.

Ester Krejčí vstane, odejde k původnímu stolu, kde ještě leží zbytky pizzy, a posadí se tam. Astra si zatím nasadí sluchátka a dál poslouchá hudbu.
──────────────────────────────────────────────
¹ Nana byla kurtizána z románu Nana Émila Zoly. Navzdory Astřinu mínění to nebyla přímo prostitutka, spíše „společník pro lidi z vysokých společenských kruhů“, a ačkoliv ten román dopodrobna neznám, považuji za dost nepravděpodobné, že by na ni někdo v tehdejší době vyvaloval oči jako Kňour.



10. Krize konformity

Šatna tělocvičny, dopoledne. V šatně zrovna nikdo není. Z jedné z převlékacích kabinek vyjde Melanie Navrátil v tmavomodrém sportovním oblečení. Čeká. Otevřou se dveře jiné kabinky a vyjde Jana Zlomilová v šedé teplákové soupravě.

MELANIE NAVRÁTIL: Nosíte na tělesnou výchovu podprsenku?

JANA ZLOMILOVÁ: Samozřejmě, nosím ji celý den. Proč?

MELANIE NAVRÁTIL: Tak já ji nosím jen na sport, podle mě je trochu zbytečné ji nosit celý den.

JANA ZLOMILOVÁ: Ale dospělé ženy je přece tak nosí, ne?

MELANIE NAVRÁTIL: Třeba Astra ano, Moje vinná réva myslím také, ale ta o tom nechce mluvit, já jen na sport, Ester Krejčí a sestry Janů vůbec, a z hochů, co vím, ji nosí jen Bernard Koniklecový, ale prý jen občas.

JANA ZLOMILOVÁ: (nervózně:) Tak je normální je nosit, nebo nenosit?

MELANIE NAVRÁTIL: Obojí.

JANA ZLOMILOVÁ: Jsem z toho nějaká zmatená. Jak se mám chovat jako ostatní, když se každá chová jinak?

MELANIE NAVRÁTIL: Chovat se jinak než ony. Já vím, je to paradox, ale nelamte si s tím hlavu. Ať už ji nosit budete nebo ne, nikdo vám to nebude vyčítat. A kdyby ano, tak bych se za vás postavila.

JANA ZLOMILOVÁ: (Usměje se.) Děkuji. Jste na mě moc hodná.

Melanie Navrátil její úsměv opětuje a společně se vydají z šatny.



11. Lidé s malými prsy

Chodník na ulici, dopoledne. Laris a Kňour se vracejí do školy. Zezadu k nim přiběhne Moje vinná réva.

MOJE VINNÁ RÉVA: Larisi!

Laris a Kňour se zastaví.

MOJE VINNÁ RÉVA: (na Kňoura:) Nechal byste nás chvilku o samotě?

KŇOUR: Tak o samotě? Mm... užijte si to, mám lepší.

Kňour odchází.

MOJE VINNÁ RÉVA: Larisi, přemýšlela jsem a možná to vyzní divně, jako spousta věcí, co nejsou od srdce, ale... myslím, že jste se včera zachoval trochu hloupě.

LARIS: (sklesle:) Já vím, jako pitomec.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Je překvapená.) Vy to uznáváte?

LARIS: Kňour mi to říká pořád a Radek se také stále vytahuje, že je ve všem lepší. Jsem k ničemu.

MOJE VINNÁ RÉVA: To ne, to jen ti dva jsou na vás zlí. Ve skutečnosti jste jen takové malé trdlo². (Usměje se.) Ale nikdo není dokonalý. Každý někdy potřebuje pomoc, to je v pořádku.

LARIS: (Pousměje se.) Děkuji.

MOJE VINNÁ RÉVA: Takže líbím se vám víc já, nebo Astra?

LARIS: Samozřejmě vy, Astra má sice drahé šaty a hodně se stará o svůj vzhled, ale vy jste hodná a to se mi na vás moc líbí.

MOJE VINNÁ RÉVA: A nelíbila bych se vám víc, kdybych měla větší prsy?

LARIS: (jí do očí:) Ne. Nevím proč, ale líbíte se mi taková, jaká jste.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Usmívá se.) Takže vám to nevadí?

LARIS: Nevadí. Já je mám také malé.

Chytnou se za ruce, navzájem se dívají jeden druhému do očí a usmívají se na sebe.

MOJE VINNÁ RÉVA: I vy se mi líbíte. (Pauza.) Víte... já myslím, že je to proto, že nosím moc těsnou podprsenku.

LARIS: (udiveně:) Vy nosíte podprsenku? Proč?

MOJE VINNÁ RÉVA: Jak proč? To dospělé dívky nosí, ne?

LARIS: Ale někde někdo říkal něco, jako že někdo tvrdí, že podprsenky mají nosit jen lidé s velkými nebo středními prsy, lidé s malými prsy je nenosí.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ale dáda říkala... (Zastydí se.) Víte co? Raději změníme téma. Pojďte.

Obě vyrazí směrem ke škole.

MOJE VINNÁ RÉVA: Jak vám jde ta matematika?

LARIS: Myslím, že budu potřebovat pomoc. Poprosil jsem Vojtěšku, ale ona mi vysvětlila něco úplně jiného. Vůbec se nezajímala o to, co mi nejde.

MOJE VINNÁ RÉVA: No jo, to je jí podobné. Nebojte, ve škole se na to podíváme. A proč vlastně trávíte čas s Radkem a Kňourem?

LARIS: My jsme taková parta, Radek si říká „kápo“.

MOJE VINNÁ RÉVA: Aha. Ale jsou na vás zlí a dovedu si vás představit v lepší společnosti.
──────────────────────────────────────────────
² Slovo trdlo má několik významů, např. jde o hovorové expresivní označení „nemotorného, hloupého člověka“, ale také se používá ve významu „osoba, k níž chovám kladné city“.



12. Dotaz na něco

Učebna určená pro studenty, kteří mají volnou hodinu, dopoledne. Laris sedí v lavici, vedle něj je na přisunuté židli Moje vinná réva. Oba mluví potichu.

MOJE VINNÁ RÉVA: A to se rovná...

LARIS: ABC, AB, BC, A, B a C.

MOJE VINNÁ RÉVA: (šťastně:) Správně! Už vám to jde, to je skvělé.

LARIS: Děkuji. Moc jste mi pomohla.

MOJE VINNÁ RÉVA: Není zač. Když budete mít zase s něčím problém nebo si budete chtít jen tak popovídat, řekněte.

Moje vinná réva vrátí židli k vedlejší lavici a zajde o několik lavic dál k Tamaře Janů.

MOJE VINNÁ RÉVA: Tamaro Janů?

TAMARA JANŮ: Ano?

MOJE VINNÁ RÉVA: (Chvilku váhá, je trochu v rozpacích.) Chtěla bych se vás na něco zeptat.

TAMARA JANŮ: Dobře.

MOJE VINNÁ RÉVA: Víte... Chtěla bych, abychom u toho byly samy.

TAMARA JANŮ: Tak pojďte. (Vstane.)

Tamara Janů odejde z učebny, Moje vinná réva s ní.



13. Průlom intimity

Chodba u jídelny, dopoledne. Stojí tu prodejní automat na sladkosti. Je ticho a nikde nikdo. Po chvilce přijdou Tamara Janů a Moje vinná réva. Zastaví se, Tamara Janů se rozhlédne.

TAMARA JANŮ: Jsme tu samy?

MOJE VINNÁ RÉVA: No... představovala jsem si to jinde, ale nevadí.

Moje vinná réva se chvilku rozpačitě dívá na Tamaru Janů.

MOJE VINNÁ RÉVA: Panebože, já to nezvládnu.

TAMARA JANŮ: Dobře. (Otočí se k odchodu.)

MOJE VINNÁ RÉVA: Počkejte.

Tamara Janů se otočí zpět. Moje vinná réva si stoupne do rohu, zády k automatu, aby se cítila víc v bezpečí. Tamara Janů se postaví tak, aby si viděly do očí.

MOJE VINNÁ RÉVA: Tamaro Janů.

TAMARA JANŮ: Ano?

MOJE VINNÁ RÉVA: (Vyhrkne ze sebe:) Nosíte podprsenku? (Studem si zakryje ústa.)

TAMARA JANŮ: Nenosím.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Uklidní se a odstoupí kousek od automatu, blíž k Tamaře Janů.) Proč?

TAMARA JANŮ: Sestra říká, že je to proti přírodě.

MOJE VINNÁ RÉVA: Aha. (Zamyslí se.) A není s tím spojeno nějaké zdravotní riziko?

TAMARA JANŮ: V Eichlerském rozhlase říkali: Švédský gynekolog, profesor Göran Samsioe, varuje před tím, že příliš těsná podprsenka může mít u mladých žen negativní vliv na růst prsů. Profesor se odkazuje na francouzskou studii, která ukázala, že vzdálenost mezi zemí a prsními bradavkami je u dospělých žen nosících podprsenku nižší; nošení podprsenky tedy vede k povislým prsům. Volný pohyb prsů totiž stimuluje rozvoj elastické tkáně pod kůží, která prsy přirozeně zpevňuje.

TAMARA JANŮ: V některých případech však může být podprsenka prospěšná, zvláště při sportu nebo u lidí s velkými ňadry. Ta jsou totiž příliš těžká na to, aby je přirozená elastická tkáň držela ve správné poloze.

TAMARA JANŮ: Profesor prohlašuje, že v západní kultuře jsou ženské prsy mylně považovány za jakýsi druh pohlavního orgánu, nicméně pro potřebu nosit podprsenku neexistuje žádný lékařský důvod a v některých případech může být její nošení škodlivé.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Chvilku na Tamaru Janů zírá s vyvalenýma očima.) Aha. Děkuji. Jsem vám moc vděčná a prosím, (prosebně:) neříkejte nikomu, že jsem se na to ptala.

TAMARA JANŮ: Proč?

MOJE VINNÁ RÉVA: (Trochu znervózní.) Protože bych se styděla mluvit o tom s někým... s někým... normálně cítícím. Stydím se, víte, co to je?

TAMARA JANŮ: Stud je psychofyzický jev sloužící k obraně vlastní intimity před narušením a vyvolávající pocit zahanbení, když k takovému narušení dojde.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ano. Slíbíte mi to?

TAMARA JANŮ: Slibuji.

MOJE VINNÁ RÉVA: (Protočí oči.) Děkuji.

TAMARA JANŮ: Věděla jste, že dutiny v ementálu vznikají v průběhu zrání díky mléčné bakterii Propionibacterium freudenreichii, která přeměňuje kyselinu mléčnou na oxid uhličitý?

MOJE VINNÁ RÉVA: (Je nervózní.) To je moc zajímavé, ale já už půjdu, nezlobte se. (Chtíc co nejrychleji odejít, otočí se a plácne sebou o automat.) Jau!

TAMARA JANŮ: Promiňte, ale neměla byste narážet do věcí. Mohla byste se zranit!

Moje vinná réva utíká pryč.



14. Konec podprsenky

Ložnice Mojí vinné révy, odpoledne. Záběr na otevřenou krabici od mikrovlnné trouby, která slouží jako koš na špinavé prádlo. Moje vinná réva (z níž je v záběru vidět jen holá ruka) odhodí do krabice bílou podprsenku.



15. Čas (4)

(Titulek:) Čtvrtek 14. 4. 2011

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Čtvrtek, 14. dubna 2011.



16. Řešení

Třída (oktáva B), dopoledne o přestávce. Kňour vzrušeně zírá na Astru, která má na sobě opět top a minisukni. Astra si toho všimne, zamračí se a praští pěstí do stolu. Kolem ní jde zrovna Vojtěch Verner.

ASTRA: Vojtěško!

VOJTĚCH VERNER: Ano?

ASTRA: Řekněte tomu šmírákovi, ať na mě tak nezírá!

VOJTĚCH VERNER: Mám lepší nápad. Hned se vrátím. (Rozeběhne se a vyběhne ze třídy.)

K Astře přijdou Moje vinná réva a Ester Krejčí.

MOJE VINNÁ RÉVA: (starostlivě:) Co se vám stalo?

ASTRA: Zase na mě zírá. Co mám udělat, aby přestal?

MOJE VINNÁ RÉVA: No... (Zamyslí se.)

ESTER KREJČÍ: Víc se zahalovat. Slyšela jste někdy na příklad o čádoru³ či angyklos⁴?

ASTRA: Pche, to je rada. Moje oblečení vyjadřuje moji osobnost! Šaty dělají člověka.

ESTER KREJČÍ: Za předpokladu, že na sobě nějaké má.

ASTRA: Hele, tohle nejsou žádné „císařovy nové šaty“⁵, ale stoprocentní směs bavlny a elastanu.

ESTER KREJČÍ: Nemyslela jsem to tak doslova, to byla jen nadsázka.

ASTRA: Tak co mám udělat, aby na mě přestal zírat?

MOJE VINNÁ RÉVA: Řekněte mu, že vám to vadí, a on určitě přestane.

ASTRA: Já, že mu mám něco říkat? To má vycítit sám. Já tady nejsem od toho, abych mu něco říkala. A vůbec, musím na záchod. (Vezme si řasenku a odejde ze třídy.)

Moje vinná réva přijde ke Kňourovi, Ester Krejčí to sleduje zpovzdálí.

MOJE VINNÁ RÉVA: Kňoure?

KŇOUR: Jo, kotě?

MOJE VINNÁ RÉVA: Astře vadí, když se na ni tak upřeně díváte.

KŇOUR: Vadí? Vždyť je z toho úplně vzrušená, předvčerejškem mně dokonce řekla, že jsem ji potěšil. Vsadím se, že dneska nebo zítra už se mnou půjde na rande. Já věděl, že je na svaly.

MOJE VINNÁ RÉVA: Ne, opravdu jí to není příjemné. To ona řekla jen tak. Raději si prostě prohlížejte nějaký ten svůj časopis. Ano?

KŇOUR: (Pokrčí rameny.) Tak jo, ale až za mnou přijde, nemyslete si, že ji odmítnu.

MOJE VINNÁ RÉVA: Děkuji.

Moje vinná réva se vrátí k Ester Krejčí a spolu odcházejí ke dveřím. Do třídy zatím vběhne Vojtěch Verner, držící ohavnou šarlatovou šerpu (tu z epizody Vánoční agitace).

VOJTĚCH VERNER: (Ve spěchu se rozhlédne.) Kde je?

(na Moji vinnou révu:) Moje vinná révo, kde je Astra?

MOJE VINNÁ RÉVA: Šla na záchod, proč?

VOJTĚCH VERNER: Mám pro ni pás cudnosti proti Kňourovi, bude se jí líbit. (Vyběhne ze třídy.)

MOJE VINNÁ RÉVA: (na Ester Krejčí:) Já myslím, že se jí líbit nebude. Je ohavný.

ESTER KREJČÍ: Bude se jí líbit, když jí Vojtěška řekne, že je značkový a stojí sto tisíc korun, ale ona ho může mít se slevou.
──────────────────────────────────────────────
³ Čádor je (podle české Wikipedie) druh islámského oděvu pro ženy. Jedná se o dlouhý, splývavý oděv z černé nebo tmavě vzorované látky. Odhaluje ženinu tvář, ale zakrývá zbytek jejího těla až po kotníky.
⁴ Angyklos jsou eichlerské společenské unisex šaty. Angyklos je vždy jednobarevná, nejčastěji černá, a zakrývá celé tělo kromě hlavy, dlaní a chodidel.
Císařovy nové šaty jsou pohádková povídka od Hanse Christiana Andersena, ve které si císař objednal nové šaty a podvodníci mu je dodali jen jako, tvrdíce, že pro hlupáky jsou neviditelné. Císař ani nikdo z jeho poddaných nechtěli být označeni za hlupáky, tak předstírali, že šaty vidí. (Zde se zamyslete nad povahou pravdy.) Skutečnost, že císař je nahý, odhalilo až nevinné dítě.



17. Po čem Astry touží

Třída (oktáva B), dopoledne o přestávce. Do třídy vejde Astra (má top a minisukni, ne však Vernerův pás cudnosti) a jde ke své lavici.

ASTRA: (pro sebe:) Také by na těch záchodech mohli postavit víc kabinek se zrcadlem.

Astra dojde na své místo, posadí se do lavice a zasní se.

(Střih na Astřinu představu.)

Hradní síň, dopoledne. Astra v nádherných šatech sedí na zlatém královském trůně, tváříc se vážně a nedostupně. Před ní klečí učesaný a pečlivě oblečený Kňour a vzhlíží k ní.

KŇOUR: Má lásko, nejkrásnější z nejkrásnějších, smím vám donést vaši exkluzivní masážní podušku za milion korun, se kterou budou vaše boky ještě svůdnější?

ASTRA: Dobře, můžete. (Usměje se.)

Kňour vstane a sprintem se rozeběhne pryč.

(Střih zpět do třídy.)

Astra, dosud zasněná, se ohlédne. Uvidí Kňoura s mastnými vlasy, rozcuchanými víc než obvykle, jak s vyvalenýma očima zírá do pornočasopisu. Astra se zamračí a otočí se zpět k lavici.

ASTRA (M. O. - myšlenky): (otráveně:) Nejdřív na mě zírá a teď si mě nevšímá. To je ale blbec.

Astra vytáhne z batohu plastovou lahev s ledovým čajem a napije se.



18. Čas (5)

(Titulek:) Pátek 15. 4. 2011

HLAS VYPRAVĚČE (M. O.): Pátek, 15. dubna 2011.



19. Výsledky experimentu

Třída (oktáva B), dopoledne o přestávce. Vojtěch Verner si zabalí sešit do batohu, zasune židli do lavice a chystá se k odchodu. Přijde k němu Ester Krejčí.

ESTER KREJČÍ: Dobrý den, Vojtěško.

VOJTĚCH VERNER: Dobrý den.

ESTER KREJČÍ: Považujete informace o průběhu svého experimentu za tajné?

VOJTĚCH VERNER: Kterého?

ESTER KREJČÍ: Toho s přezdívkou Vojtěška.

VOJTĚCH VERNER: Nepovažuji.

ESTER KREJČÍ: Mohla byste mě s nimi v tom případě seznámit?

VOJTĚCH VERNER: Jistě. Jsem ráda, že se ptáte.

Vojtěch Verner zavede Ester Krejčí k hnědým sedacím kostkám a na jednu si sedne, Ester Krejčí se posadí na jinou.

VOJTĚCH VERNER: Hlavně jsem zjistila, že pro ostatní je to mnohem snazší než pro mě. Ze začátku jsem dělala hodně chyb a musela jsem na to stále myslet.

ESTER KREJČÍ: To je pochopitelné, dlouhodobý stereotyp.

VOJTĚCH VERNER: Ano. Ale asi tak ve středu jsem si v mozku vytvořila takovou výhybku, kterou mohu přehodit do jednoho nebo druhého směru a podle toho teď říkám buď vymyslel jsem, nebo vymyslela jsem. A teď už na tu výhybku ani nemusím myslet; funguje automaticky jako ovládaná z nějakého vysoce inteligentního mimozemského dispečinku.

ESTER KREJČÍ: (trochu ironicky:) Blahopřeji k navázání kontaktu s mimozemskou inteligencí.

VOJTĚCH VERNER: Aha. A co si o tom myslíte doopravdy?

ESTER KREJČÍ: Uniká mi účel vašeho experimentu. Podle vědecké metody⁶ má být účelem experimentu ověření, či vyvrácení nějakého souboru hypotéz, zvaného teorie. Jaká byla vaše teorie?

VOJTĚCH VERNER: Ale já jsem použila obrácenou vědeckou metodu, kterou jsem sama vymyslela. Nejprve provedu experiment, pak z něj vyvodím konkrétní důsledky, z nich sestavím teorii, pak zformuluji, co jsem vlastně řešila, a to budu nakonec pozorovat. Pokud se mi ještě bude chtít.

ESTER KREJČÍ: Z vašeho popisu konstatuji, že jste se velmi přiblížila archetypu šíleného vědce.

VOJTĚCH VERNER: (spokojeně:) Děkuji, vždycky jsem se chtěla stát špičkovým vynálezcem.

ESTER KREJČÍ: Ale šílení vědci bývají úspěšní jen v populárních velkofilmech. Obávám se, že pravděpodobnost, že budete s takovým přístupem úspěšná v praktickém životě, je asi taková, jako že naše republika přežije třetí světovou válku.

VOJTĚCH VERNER: Ale já umím pružně reagovat. Když bude potřeba, tak svůj přístup změním. Co za výzvy mě podle vás v praktickém životě čeká?

ESTER KREJČÍ: Tak například za měsíc vás čeká maturita, která byla v minulosti nazývána zkouškou dospělosti, ovšem vzhledem k tomu, jak připravení jsou soudobí maturanti na dospělý život, zní dnes toto označení spíše jako příklad absurdity. Jako dospělý budete muset zvládnout zodpovědně plnit povinnosti nezbytné k životu; vycházet s lidmi, kteří uvažují jinak než vy a nemají pochopení pro vaše fantazie, experimenty a nálady; a zvládat řešit krize a problémy hrozící závažnějšími následky, než je špatná známka. Opravdu jste přesvědčena, že jste na takový život připravena?

VOJTĚCH VERNER: (lehkovážně:) Však to nějak dopadne.

ESTER KREJČÍ: Obávám se, že málokdo od nás ze třídy na to bude připraven a domnívám se, že příčinou je selhání procesu socializace v důsledku restrukturalizace společnosti. Rodina je přesvědčena, že má mladé lidi na dospělý život připravit škola, zatímco ta je založena na předpokladu, že se to očekává od rodičů.

VOJTĚCH VERNER: Víte, já jsem spíš technický typ. Takové společenské věci mě nezajímají.

ESTER KREJČÍ: Aha, dobře. (Krátce se zamyslí.) A na to, co se tento týden dělo mezi Astrou a Kňourem nějaký názor máte?

VOJTĚCH VERNER: Myslíte to, jak na ni Kňour slintajíc zíral? To muselo být nepříjemné; kdysi tak slintal na mě a ještě ze vzpomínek mi naskakuje husí kůže.

ESTER KREJČÍ: Abych to upřesnila, myslím to, jak se Astra oblékla jako prostitutka a stěžovala si na to, že se k ní Kňour chová jako k prostitutce, a to se slovy „šaty dělají člověka“.

VOJTĚCH VERNER: (zamyšleně:) Hm...

ESTER KREJČÍ: Můj názor je takový, že Astra sice může značně odhalovat svoje tělo, v mezích zákona, ale nesmí se pak divit, když na ni budou bivy⁷ a heterci⁸ zírat, lesby se posmívat a hetery⁹ závidět. Jaký je váš názor?

VOJTĚCH VERNER: Já si myslím... (Zamyslí se.) Já si myslím, že by zírat neměl. Astra by se měla víc oblékat a Kňour méně zírat, ano, to je můj názor.

ESTER KREJČÍ: Děkuji. Není to tak špatný názor, budu nad ním uvažovat.

VOJTĚCH VERNER: A já už asi půjdu. (Vstane.)

ESTER KREJČÍ: Na shledanou.

VOJTĚCH VERNER: Na shledanou.

Vojtěch Verner odchází ze třídy.
──────────────────────────────────────────────
⁶ Vědecká metoda je postup používaný při vědeckém výzkumu. Je založená na předpokladu, že kritériem pravdivosti hypotézy je souhlas předpovědi s výsledky výzkumu.
⁷ eichlersky „bisexuálové“
⁸ eichlersky „heterosexuální muži“
⁹ eichlersky „heterosexuální ženy“



Shrnutí epizody:

Toto byla druhá epizoda druhé série seriálu Ester Krejčí. Zatímco si Barbora Janů prohlížela obrázky živých tvorů v učebnici biologie, její sestra zkoumala svoje vlasy. Vojtěch Verner si týden nechal říkat Vojtěška, aby zjistil, jak obtížné je mluvit o sobě v jiné gramatické třídě. Astra přišla do školy v topu s výstřihem a křiklavé minisukni a vadilo jí, že Kňour na ni slintajíc zírá, tak ho potrestala žertem, při kterém ho připravila o šest set korun. Kňour si to však vyložil tak, že s ním chce Astra chodit. Moje vinná réva byla zklamaná z Larisova chování (utekl za Astrou), Ester Krejčí jí poradila, aby se netrápila a víc přemýšlela. Ester Krejčí prodiskutovala s Astrou morální stránku věci a poznala její sebestředný a extrémně materiální postoj. Janu Zlomilovou zmátlo, že někteří její spolužáci podprsenku nosí a jiní ne.

Moje vinná réva se nakonec s Larisem smířila, on uznal, že se choval hloupě a ujistili se, že se jeden druhému líbí. Laris přiměl Moji vinnou révu pochybovat o tom, zda musí nosit podprsenku. Ona proto překonala svůj stud a zeptala se na to Tamary Janů, která jí odrecitovala rozhlasovou zprávu, z níž vyplývalo, že pro nošení podprsenky neexistuje žádný lékařský důvod. Odpoledne proto Moje vinná réva svoji podprsenku odhodila a od té doby ji nenosí.

Astra požadovala po spolužácích řešení svého problému s Kňourem. Ester Krejčí jí poradila víc se zahalovat, Moje vinná réva jí poradila říci Kňourovi, že jí to vadí, Vojtěch Verner jí nabídl svůj ohavný a odpudivý pás cudnosti; Moje vinná réva nakonec Kňoura přesvědčila, aby si Astry nevšímal a místo toho zíral do pornočasopisu, Astra však nebyla s výsledkem spokojená, protože chtěla, aby ji Kňour miloval, uctíval a sloužil.

V pátek se sešly Ester Krejčí a Vojtěch Verner a prodiskutovali výsledky experimentu s přezdívkou Vojtěška, připravenost spolužáků na dospělý život a své názory na problém Astry a Kňoura.



Hudba k titulkům: Jan Werich: Šaty dělaj člověka.


přidáno 05.05.2015 - 18:01
Amelie M.: Mám radost, že se ti tato epizoda líbila. :) Třeba k tomu Astřinu vtípku s tričkem mě inspirovalo jedno video na YouTube.

Přemýšlím nad tou reakcí Mojí vinné révy na Ester Krejčí, moc ti děkuji, že ses o tom zmínila. Nějak mě nenapadlo, že Ester Krejčí tak vlastně říká, že jí na Mojí vinné révě záleží. A nejsem si moc jistý/á, co vlastně Moje vinná réva očekávala - zda jen laskavou, ale bezobsažnou útěchu, praktickou radu či obojí... Nejspíš to sama nevěděla. V některých věcech jsou moje postavy od běžných lidí odlišné záměrně, ale některé odlišnosti jsou způsobeny mým nedostatkem zkušeností a toto by mohl být ten druhý případ.

Ten rozhovor Mojí vinné révy s Larisem je trochu na okraji toho, co jsem schopen/a psát. Myslím, že jiní by něco takového napsali lépe.
přidáno 04.05.2015 - 15:52
tak právě narážím na vysvětlení oslovení dle rodů, na které jsem se tě ptala někdy v minulém scénáři.. :) je to opravdu velmi zajímavému

opravdu mě pobavil astřin vtípek s nesvléknutelným tričkem :)) a zaujala mě myšlenka ester, vyslovena vůči MVR „Opravdu bych nechtěla, aby se z vás stal průměrný student se strachem ze sebemenších aspektů individuální identity.“ - mě osobně by to nakoplo (pomohlo), na révu, jak vidím, to neplatí :) ale i pohyb pomáhá, pravda..

sekci – co je přátelství, považuji za velmi hlubokou a zamyšlení hodnou, moc se mi líbí, mimochodem - krásna definice přátelství: „Přátelství je mezilidský vztah spojující osoby, které se zajímají jedna o druhou, alespoň trochu se chápou, věří si a jsou k sobě upřímné a ohleduplné; dokáží si pomoci v nouzi, nepomlouvají se, nic si nevyčítají ani nezávidí.“ :-)

rozhovor MVR s larisem v 11., je taky úžasnej.. opravdu brnkáš na mojí notu, je to skvělý! a jsem ráda, že mohu chválit!!

tvá poznámka o pravdě k „císařovým novým šatům“ je trefná..

tento díl se mi velmi líbil!
přidáno 04.06.2014 - 17:50
Severak: Děkuji i za druhý komentář. :-)

Trochu uvažuji o tom, že bych tu úvahu o postmoderním sexu skutečně napsal. Meritum by bylo, že zdokonalující se prostředky virtuální reality v kombinaci s audiovizuálními efekty poskytují sexuálně aktivním jedincům (zatím převážně mužům, ale pokud umělá inteligence dostatečně věrně napodobí city, budou na tom ženy možná ještě hůř) tak nadpřirozenou nabídku erotických stimulů, že si vytvoří představy o sexuálních partnerech, které pak budou pro skutečné muže a ženy více či méně nesplnitelné: začalo to štíhlým pasem panenky Barbie, který vyústil v epidemii mentální anorexie, a skončí to virtuálním pohlavním stykem, při kterém se oba partneři budou silou myšlenek divoce proměňovat, takže nikdo nebude ani tušit, kdo s kým ten styk vlastně má a zda někdo z nich není náhodou jen předprogramovaný počítač.

Jsem rád, že jsi zmínil téma "prsy versus prsa", "prsy" nejspíš zní nezvykle i na Moravě, ale v EDDR se to používá a je to správně i v neeichlerské češtině, i když se to (mimo EDDR) moc nepoužívá. Podobně zní třeba "trsy trávy" nebo "ukaž dva prsty".

Mimochodem, neologismus "prso" se mi vůbec nelíbí.
přidáno 03.06.2014 - 22:11
jinak chválím teorii o postmoderním sexu, asi ji budu citovat

a mimochodem: většinou se říká (a píše) „(ty) prsa“, ne „(ty) prsy“. „Prsy“ zní hrozně nezvykle pro nás Pražáky...
přidáno 02.06.2014 - 06:02
Severak: Děkuji za komentář. :-) U Ester Krejčí jsem to čekal, ale že tě pobavila Tamara Janů mě překvapilo. Astra tě nepobavila? "Za přátelství si nic nekoupíte." "To je stoprocentní směs bavlny a elastanu."?
přidáno 01.06.2014 - 23:31
pobavila mě Tamara Janů s tím jak odříkávala ty články, Ester Krejčí řekla taky několik smrtících hlášek.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ester Krejčí S02E06: Evaluace miniatur : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : To troleje zrály
Předchozí dílo autora : Krása obřanská

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

ChciKupon

Slevové kupony do spousty eshopů, vybíráme pro vás ty nejlepší :)

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku