Toulání

Až vyjdu na horu Říp.
Možná mi bude trochu líp.
Kolem rotundy šlépěje zanechám.
Kraj se rozprostře té země chrám.
Kdo stanul tu prvně a slova v prostor rozprostřel ?
Koukal, šel v kruhu nebo v kterou
stranu světa zřel.
Já vyšel a  koukal v kružnici toulavé, pohled snad doslova vpíjel se do kraje.
Země šeptala, jak mluvil dávný lid.
V ty chvíle  tak být.
Stalo se nestalo?
Mne stezka svádí, jarní deštík snad trošku vadí.

6.3