18.05.2014
5
I.

kdybych se jednou poztrácela
před západem slunce

uvnitř moře duhovek

a v příliš rzivé
stehy


píšu proto
abys mne
našel někde uprostřed

desítek jmen co jsem kdy měla

a s tónem hlasu pro blízké
promluvil proč
vzpomínáme


na dívku co zkameněla


na dívku co pro oheň
podkopala břehy



II.

na bleších trzích vyprodali
infantilní umění

utrhli hlavu maňáskovi
s bezpečnými rohy

ztraceným v zemi zřídly svaly
v houpacím křesle
jemním tahy

pro hřívu mých bílých koní

znám svou vášeň
jenom od ní

bolí nohy
v zátiší

když ďáblům vyklusáváš cvaly



III.

osud mi vstoupil do oteklin
celý život na okraji

žít
snad se ztratím po poledni
když ruka s ručkou melou svoji

napadrť
a sůl se skví


tisíceré díky noci
tisíceré lány v ní

mi byly málo
v trošce něhy


a můra v lampě zrcadlení

strach v podkolenkách
příkrov k hrudi



než baryton ze tmy odpoví
 04.06.2014 16:27
Já už jsem asi všechno řekl...prostě další klenot do sbírky...
 21.05.2014 14:54
 DDD
Dokonalý. Plný obrazů a zároveň prostoru. Přesně to, co mám rád a co tady hledám :-)
 20.05.2014 10:57
To je moc hezká báseň, plná imaginací a snů
 18.05.2014 23:19
I. je jednička
 18.05.2014 23:05
To je krásný

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.