14.05.2014
2
1233 (11)
0
Kam všichni šli

zase na mě padají nebesa
s tíhou mrakodrapů
dech se krátí
stejně jako den

je tma
avšak hvězdy nevyšly
stávkují
nebo je prcá alfa samec měsíc

vzduch voní srstí mokrého psa
rozřezávám si tvář
od uchu k uchu
chci se usmívat !!!

pomalu lížu z nože teplou krev
stydne tak rychle

prší balvany
země obrůstá mechem

nejsi tady
nejsi vedle mého boku

promiň

za ty zničené šaty

promiň
že mým zaviněním jsi vydechl naposled

omluvím se Tvé matce
pošlu jí pugét rudých růží
pošlu jí dárkový koš

až si po mě přijdou
najdou jen zaschlé fleky na polštáři
růžovou vodu ve vaně

a mě
již posmrtně sbírající kousky mozku ze zdi
 19.12.2014 12:35
Mě to bavilo.A já proč se poslední dobou tak fláká...ještěže si to tak pěkně vysvětlila :D
 19.05.2014 23:55
pro mě dost rozporuplné,
tohle je geniální (člověk by očekával nějaké klišé a nakonci sloky přijde rána)

avšak hvězdy nevyšly
stávkují
nebo je prcá alfa samec měsíc

jinak mi to přijde místy průměrné či podprůměrné
(moc silných slov)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.