Neuchopitelně nepochopená

ve skalních úskalích
možná zapomínám
vznášet se nade všemi nudnými

zdravit se s duhou
a květinám
podávat jointy

létat s ptáky
v blankytně svobodných oblacích
plavit se po bouřlivých vodách
až do nekonečných dálí

v skalním úskalí...

západ Slunce
tak vznešený
tak rudý
... a po vodě by se dalo chodit
kdyby mi podalo
svou zlatavou ruku

... tak pomíjivá
mizivá
chvíle
s tebou

jako feťácká
jehla v žíle

jednorožec
by řekl snad
nezbývá než cestovat
i když už tě nohy zebou

nic jiného mě nečeká

jsi moc složitá
na tep srdce
člověka