přidáno 12.03.2014
hodnoceno 5
čteno 1070(16)
posláno 0
Když světlo vychází z jejích svůdných úst.
Klidná Eva jde na strom a pojí zakázaný plod.
Není lásky bez utrpení.
Naše zlo...je dědictvím naši nevinnosti.
A ráj není než blednoucí obrázek na zdi.

A život je archanděl,kterému zčernala křídla.


Když ticho vábí...
A den se chylí ke konci.
Když světlo tvého života touží...
A láska umírá ve tvých očích.
Teprve potom si uvědomím...
Co pro mě znamenáš.
přidáno 19.11.2014 - 18:55
Homér:tak to jsem překvapená a vážně zklamaná, to se přece nedělá... :-(
přidáno 19.11.2014 - 15:54
Homér: Co to ... ? No, toto ... :-O ;-)
přidáno 16.11.2014 - 17:50
Tenhle pocit znám... krásná báseň
přidáno 12.03.2014 - 14:33
Moc hezky jsi to vyjádřil...sice jsem musela trochu zapojit mozkové závity, ale stálo to za to....:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
VNITŘNÍ TICHO : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : SOUKROMÉ PEKLO
Předchozí dílo autora : DOMÉNA ÚPADKU

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku