přidáno 12.03.2014
hodnoceno 5
čteno 1396(17)
posláno 0
Když světlo vychází z jejích svůdných úst.
Klidná Eva jde na strom a pojí zakázaný plod.
Není lásky bez utrpení.
Naše zlo...je dědictvím naši nevinnosti.
A ráj není než blednoucí obrázek na zdi.

A život je archanděl,kterému zčernala křídla.


Když ticho vábí...
A den se chylí ke konci.
Když světlo tvého života touží...
A láska umírá ve tvých očích.
Teprve potom si uvědomím...
Co pro mě znamenáš.
přidáno 19.11.2014 - 18:55
Homér:tak to jsem překvapená a vážně zklamaná, to se přece nedělá... :-(
přidáno 19.11.2014 - 15:54
Zamila
Homér: Co to ... ? No, toto ... :-O ;-)
přidáno 16.11.2014 - 17:50
Tenhle pocit znám... krásná báseň
přidáno 12.03.2014 - 14:33
Moc hezky jsi to vyjádřil...sice jsem musela trochu zapojit mozkové závity, ale stálo to za to....:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
VNITŘNÍ TICHO : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : SOUKROMÉ PEKLO
Předchozí dílo autora : DOMÉNA ÚPADKU

» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :
Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming