přidáno 20.02.2014
hodnoceno 0
čteno 1113(9)
posláno 0
Zase se dobelhala
ta oprsklá upřímnost
jako když uzavřeš sdílnost
a proto teď zády k sobě
pravítky měříme tikot
linoucího se ticha
kdy i dech náš utichá

zase se dobelhala
ta pochroumaná láska
drzá plavá tmavovláska
a proto teď břichy k sobě
líbáš mě líbám tě šťastně
jako když otevřeš klid
ve změti násilně vpit.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pocity II : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tok opilých myšlenek
Předchozí dílo autora : Každodenní déšť

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :
Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming