Tudy cesta nevede

© Megynka

Na konci vlaku vidím tě stát,
máváš mi s nadějí v očích,
kéž bys jen tušil,
věděl, jak dál,
kéž bys jen skočil ...

Tudy žádná cesta nevede,
nejezdí tu vlaky,
nikdo tu nechodí,
nežije,
neumírá strachy.

Jsi jen ty tam a já tady,
každý se svou myšlenkou,
ve vlastním kupé,
se sklenkou vína,
s prošlou jízdenkou.

Nabouráme, já to vím,
i když se mě snažíš opít,
dohromady ne,
ale každý zvlášť
musíme se vzchopit ...