|
Tuhle věc pro mě psal kamarád, předělala jsem ji přímo na sebe...
|
V srdci mám bol,
hlubokou ránu.
Nelze ji snést,
srdce mi křičí.
Tolik otázek mám,
Proč odejít jste museli.
Smutně čekám,
na okraji cesty.
U cedule na rozcestí,
skláním zrak k zemi.
Slunce za obzorem,
sklání se též k zemi.
Srdce mi bolestí puká,
jak v něm beznaděj křičí.
Svírám ruku v pěst,
své srdce utěšuji.
Ležím v posteli,
pořád na to myslím.
Kde jen se chyba stala,
proč je to nenávratně pryč.
Zavírám oči,
slzy mi tečou.
Propadám se do tmy,
a vás tam vezmu s sebou.
A pak teprve zjistím,
oč jsem přišla.
Že nic už jako dřív nebude,
Že svět se mi zbořil.
Probouzím se,
s další ránou na duši.
Srdce pořád bolí,
ale i s tím dál žít se musí.
hlubokou ránu.
Nelze ji snést,
srdce mi křičí.
Tolik otázek mám,
Proč odejít jste museli.
Smutně čekám,
na okraji cesty.
U cedule na rozcestí,
skláním zrak k zemi.
Slunce za obzorem,
sklání se též k zemi.
Srdce mi bolestí puká,
jak v něm beznaděj křičí.
Svírám ruku v pěst,
své srdce utěšuji.
Ležím v posteli,
pořád na to myslím.
Kde jen se chyba stala,
proč je to nenávratně pryč.
Zavírám oči,
slzy mi tečou.
Propadám se do tmy,
a vás tam vezmu s sebou.
A pak teprve zjistím,
oč jsem přišla.
Že nic už jako dřív nebude,
Že svět se mi zbořil.
Probouzím se,
s další ránou na duši.
Srdce pořád bolí,
ale i s tím dál žít se musí.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rána na srdci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ...Minulost, součastnost, přítomnost...
Předchozí dílo autora : Uvědomění?

