Potok

Začínáš mi trochu fušovat do řemesla...ale pěkně Ty jsi byla vždy za tu pozitivnější:-)

Yana: ...máš pravdu, mělo by to trochu jiný smysl. Mě to spíš nesedělo sémanticky (..to je taková moje úchylka...:-))

Kakuzu: kmotrov: ano, jak jsem již psala je to básnička z archívu, ale myslím že podobný pocit bych klidně našla kdykoli v dnešní době, ale asi už s ním umím lépe zacházet, děkuji za empatii

taron: Jiří Turner: V první chvíli mi Jířího nápad přišel lepší než moje verze, přeříkávala jsem si tu sloku a zdálo se mi to fajn, říkala jsem si asi jsem se chtěla zuby nehty držet rýmů, jenže pak by to mělo úplně jiný smysl, já to myslela tak, že občas sami sebe nepoznáváme, jakoby někdo cizí byl v nás, jakoby by přes všechno báječné kolem, jsme se cítili jako cizinci a ještě na návštěvě, tak asi, moc děkuji

Někdy je objektivně všechno v pořádku a přesto nám něco chybí. Třeba máme pocit, že dobře hrajeme roli, která nám byla přidělena, ale že to nejsme my.

Jinak spousta mé tvorby z mládí je šíleně depresivní a nemá pro mne žádnou hodnotu, ale jsou mezi tím i věci které sem vložím, ty které o něčem vypovídají.

"...ve svém těle hosty" - myslím že jsou tím myšleny právě ty vzpomínky, které v těle/v mysli zůstávaj jak žádoucí a i nežádoucí host na věky.
Yana ani nevíš jak se mě tohle zrovna dnes dotklo a mluví to i z mého srdce

mate mě to co Jiřího..., jinak náladu a emoce mi to vyvolalo jako u Orionky, nesedí to na tebe, ale každý máme toho strašáka ve skříni, jak jsi mi kdysi psávala ty :)
líbí :)

i mně se líbí, trochu mne jen mate "...ve svém těle hosty" Je to asi záměr, ale rozuměl bych více slovesu "hostím" :-)

Orionka: když jsem tu básničku(je starší)vkládala, tak jsem si sama říkala, tak hrozný to přece není, nicméně, někdy jsem ji napsala, takže, třeba bylo, třeba jen chvilku, děkuji

Některé vzpomínky asi nepřebolí. Ale celý slaný potok? Nějak mi ta představa k tobě nesedí, jindy býváš pozitivnější :). Báseň každopádně zajímavá, líbila se mi.