|
Dětinský výlev z orgánů tajně skrytých.
 20.01.2014 6 1302(30) 0 |
S poslední žijící buňkou
učím se a cpu se šunkou.
Označím se vždy za vola,
když čtu větu furt dokola.
Cítím se jak v hororu,
(šprtám se to od úterka),
tak jsem došla k názoru,
že radši budu striptérka.
Už mě to fakt nebaví,
neleze to do hlavy,
tady už jde o zdraví,
sračky jedny smradlavý.
učím se a cpu se šunkou.
Označím se vždy za vola,
když čtu větu furt dokola.
Cítím se jak v hororu,
(šprtám se to od úterka),
tak jsem došla k názoru,
že radši budu striptérka.
Už mě to fakt nebaví,
neleze to do hlavy,
tady už jde o zdraví,
sračky jedny smradlavý.
27.03.2015 - 21:38Rozpoložení i myšlenku chápu. Ale zde prvně musím říct, že je to hodně kostrbaté.
Buď jsi byla hrozivě naštvaná,
nebo jsi požila nějakého frťana...
Buď jsi byla hrozivě naštvaná,
nebo jsi požila nějakého frťana...
20.01.2014 - 23:55tak 1000 Kč za 5 minut. :D Ale žádný šahání, fotky ani videa. :D Bereš? :D Ty se směješ.. ale já bych byla dobrá striptérka. Určitě bych byla lepší než na zítřejší zkoušce...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Určitě mi zase něco uniká: Sociální pedagogika : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Divno v hrudi
Předchozí dílo autora : Už to jen říct nahlas.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lacosta [18], Alice [14], naplicichleknin [9], ÁlaV [5], SUVR [2], Lactosemax [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
