|
***
 07.02.2008 4 1018(15) 0 |
přestala jsem sledovat čas
koukat do zrcadla
na odraz svých očí
co si s ním počít
je v nich jenom mráz
chvějícími prsty
schovala jsem naději
na hluboké dno
a zavřela okno
už nehledím vstříc
velikému nic
smutek v závěsu
asi teď ponesu
a až radost
přijde na návštěvu
sedneme si spolu
k jednomu stolu
kdo pak bude host?
08.02.2008 - 09:04netradičně a zajímavě napsané...líbí se mi to, je to takové trochu zoufalé, což se hodí k mé náladě:)
08.02.2008 - 07:31kouzelný, a je zajímavý, když dáš ten obrázek dopředu, jak tě to nahodí hned, takže jsi už jinde, když začínáš číst. To jsem si uvědomil prvně.
07.02.2008 - 22:14..až Radost příjde na náštěvu, věř, že za ní se táhne parta veselých kumpánů a některý z nich se zdrží....
07.02.2008 - 21:33V zimě se přeci oheň(i sluneční) rozhořívá v hlubinách,
aby pak na jaře mohl překvapit... přírodu... a třeba i ..tebe:-)
Jo, a obrázek je překrásný!!!
aby pak na jaře mohl překvapit... přírodu... a třeba i ..tebe:-)
Jo, a obrázek je překrásný!!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sluneční mráz : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Má zimní bouře
Předchozí dílo autora : Pendolino
