...jen takový pozdněranní pocit
![]() ![]() ![]() ![]() |
Kdesi v mé hlavě pískají vlaky,
za noci vidím roj jisker v prostoru,
z jisker jsou saze a z vagónů vraky
a pára ze všech kladů a záporů,
snad něco tušíš po nocích taky…
Sem tam mou hlavou projíždí vlaky.
za noci vidím roj jisker v prostoru,
z jisker jsou saze a z vagónů vraky
a pára ze všech kladů a záporů,
snad něco tušíš po nocích taky…
Sem tam mou hlavou projíždí vlaky.

SSS
Pecka!

kmotrov: Díky...to jsem ani netušil, že existuje stejnojmenná písnička od "kaťáků". Budu o tom blues uvažovat.

Taky se mi to moc líbí. Naopak si myslím, že by se s tím dalo pracovat ještě dál. Byl by to dobrej námět na text pro písničku, možná blues a vůbec nevadí, že jedna legendární písnička ze stejným názvem už existuje.
http://youtu.be/m2FSWPS_zLA
http://youtu.be/m2FSWPS_zLA

Orionka: Děkuji za komentář, jsem si toho patvaru vědom, ale jak se to již jednou uhnízdí, tak se s tím nedá nic dělat... Omlouvám se všem češtinářům :-)

Líbí se mi moc. Jenom mě jako češtináře ruší ten špatný tvar slovesa, vlaky správně projíždějí. Ale to je taková moje osobní úchylka a většina lidí to možná ani nepostřehne.

Nůůů, tohle mi sedlo. Velice mi to sedlo. Dokonale to vyjadřuje můj pocit z některých barvitých snů plných jisker a páry. Líbí se mi to. A navíc je to napsáno pěkně koncentrovaně do šesti řádků. A srší z toho poetismus jako od Seiferta nebo Nezvala.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vlaky v hlavě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Marné války
Předchozí dílo autora : Polední romance
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hardtosay [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.