 20.11.2013 1 1407(8) 0 |
Z nenadání,
jen prostě tak,
tě život nakope do zadku
a převrátí se naruby.
Mě už se to párkrát stalo...
Pak tě nechá na holičkách, než
ti zase ukáže cestu, chytí za ručku
a než tě zase odvede
o kus dál.
Z nenadání,
jen prostě tak
mi došlo, že nejtěžší je
zůstat sám.
Z nenadání...
Jen... Prostě tak.
jen prostě tak,
tě život nakope do zadku
a převrátí se naruby.
Mě už se to párkrát stalo...
Pak tě nechá na holičkách, než
ti zase ukáže cestu, chytí za ručku
a než tě zase odvede
o kus dál.
Z nenadání,
jen prostě tak
mi došlo, že nejtěžší je
zůstat sám.
Z nenadání...
Jen... Prostě tak.
06.01.2014 - 22:05Aidlin
S první slokou si mohu podat ruku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sled : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zvrásněná
Předchozí dílo autora : Qui je suis?
