 19.11.2013 4 915(12) 0 |
Bílá a rudá,
plátno a stuha
na stole.
Vášeň a nuda
lichá a sudá
na sto let
Po vínu voda,
štír trnem bodá
do jehelníčku let.
Když však bodne znova,
už není v něm zloba
a ani jed.
Bílá a rudá,
ticho ti udá,
jak hlučný je svět.
Dnů ztavená ruda
a snů amplituda
se otáčí zpět.
plátno a stuha
na stole.
Vášeň a nuda
lichá a sudá
na sto let
Po vínu voda,
štír trnem bodá
do jehelníčku let.
Když však bodne znova,
už není v něm zloba
a ani jed.
Bílá a rudá,
ticho ti udá,
jak hlučný je svět.
Dnů ztavená ruda
a snů amplituda
se otáčí zpět.
20.11.2013 - 19:15Orionka: Je to tak, Orionko, často cizí, ale někdy mé vlastní básně mi jednou ladí, jindy ne. Zkusil jsem to bez toho "a", jinak to přečetl a bylo to fajn. Občas ty rytmické " nedostatky kritizuji a oni to při určité interpretaci nedostatky nejsou. Myslím, že to nejhezčí na tom je to zkoušení...
20.11.2013 - 10:28Zajímavá, vybízí k zamyšlení. Jen drobná poznámka: na konci druhé sloky bych vynechala "a", jenom "ani jed" zní mým uším lépe. Ale vím, že každý vnímá rytmus trochu jinak, tak to je možná jen můj problém...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bílá a rudá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Faethon
Předchozí dílo autora : Malá noční hudba
