Zoufalství..

Ty o kterých bych si řek
že nikdy nezlomí duši tvou
jsou najednou pro tebe velkou neznámu
propadáš se do ticha černou tmou

Přátelství co se najednou mění mráz
chceš se odpoutat od ní snáz
plazíš se po zemi jako had
bez ní ty nedokážeš vstát

Obloha modrá
mění se v černou
bez barev se proplétáš i duhou
kdo uhasí touhu tvou
kdo pro tebe bude záchranou

Nechceš plavat
chceš se potopit
a už se nikdy nevynořit
nechceš dýchat
chceš se udusit
nechceš už žádný sny

Víš že se propadáš
pořád hlouběji už nemáš žádnou naději
klečíš a prosíš o odpuštění
doufáš že neupadneš do zapomění
že snad se něco změní
protože to co bylo už dávno není