Jsem začátečník. Jen tak jsem zkusil, co mě napadalo. A ano, jsem zaslepen čímsi :)
přidáno 16.09.2013
hodnoceno 5
čteno 1521(18)
posláno 0
Když tě líbám a očko pootevřu
úsměv na rtech tvých vidím
hned vím, že tvojí ruku sevřu
a už nikdy nepustím

Když se naše ruce najdou
A prsty se zamotají
Naše rty se pomalu sejdou
Přilnou k sobě potají

Když moje ruka po tvé tváři sjíždí
K tvému hrdlu směřuje
Mou mysl opět tvá krása dráždí
A plně se ti svěřuje

Když tvé hýždě jemně hladím
Zdá se, že se zachvěješ
Do rozpaků tě tím ale nepřivádím
Místo toho se na mne usměješ
přidáno 23.09.2013 - 21:57
mě se nejvíce zamlouvá poslední sloka :) "směřuje ruka k hrdlu?" to zní, jakoby ji chtěl uškrtit nějaký psychopat ;) promiň, na mě tak především ta třetí sloka působí :)
přidáno 20.09.2013 - 21:38
Stin: Poučím se, děkuju :)
přidáno 20.09.2013 - 21:37
metaverz: děkuju pokusím se :)
přidáno 17.09.2013 - 19:05
JJ,nejvíce se mi líbily poslední verše.....asi pěkná dračice,možná nehladit,ale plesknout :).....to se rozpaky jistě dostaví.Dobrý je to,souhlas se Stinem,jen tak dál.
přidáno 16.09.2013 - 21:34
Ve třetí strofě mi tam úplně nesedí to hrdlo. Nevím proč, ale na tom místě jsem se prostě zarazil. :D Jinak bych ještě maličko, být tebou, vypiloval rytmiku. Báseň je to ale pěkná, jen tak dál. :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Láska ve vzduchu

» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming