přidáno 10.06.2013
hodnoceno 1
čteno 1466(7)
posláno 0
Vycházím z betónové šedi
po proudu zurčícího potoku
který odnáší moje slzy
vypuštěné ze stavidel
mého ranního smutku

V zákrutách cesty
která se jak had vine
mezi mladými stromky
vzpomínám na štěstí
z minulého života

Procházím prašnou cestou
stvořenou z ubohého bytí
a zrozenou v tvé duši
když jsi šel zase spát

A proto do ticha
ti zpívám ukolébavku
plnou mých snů
a doprovázím tě na pouti
po noční obloze mezi hvězdami
když slunce šlo spát

ikonka sbírka Ze sbírky: Na louce zelene
přidáno 10.06.2013 - 09:56
opravdu ráda čtu tvoji poezii, je originální, nápaditá, melancholická, obraty v ní použité nejsou okopírované a hlavně se vyvíjí, tahle báseň vytváří nádherné obrazy, je zvláštně melodická a já myslím že opravdu povedená

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když slunce šlo spát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Barevný sníh
Předchozí dílo autora : S nádechem

» nováčci
Grævling, GombyXx
» narozeniny
Lay [18], Ell [14], Petr Dudek [13], Tessa [8], stany16 [7], Dandy [6], JSH [5], nepopsáno. [4], Ice_Queen [1]
» řekli o sobě
Severka řekla o Lizzzie :
Malá zářivá slunečnice, která píše duhovou poezii...která ráda tancuje v dešti...a po kapsách schovává lízátka a bublifuk...;) ;) ;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming