přidáno 10.06.2013
hodnoceno 1
čteno 1495(7)
posláno 0
Vycházím z betónové šedi
po proudu zurčícího potoku
který odnáší moje slzy
vypuštěné ze stavidel
mého ranního smutku

V zákrutách cesty
která se jak had vine
mezi mladými stromky
vzpomínám na štěstí
z minulého života

Procházím prašnou cestou
stvořenou z ubohého bytí
a zrozenou v tvé duši
když jsi šel zase spát

A proto do ticha
ti zpívám ukolébavku
plnou mých snů
a doprovázím tě na pouti
po noční obloze mezi hvězdami
když slunce šlo spát

ikonka sbírka Ze sbírky: Na louce zelene
přidáno 10.06.2013 - 09:56
opravdu ráda čtu tvoji poezii, je originální, nápaditá, melancholická, obraty v ní použité nejsou okopírované a hlavně se vyvíjí, tahle báseň vytváří nádherné obrazy, je zvláštně melodická a já myslím že opravdu povedená

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když slunce šlo spát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Barevný sníh
Předchozí dílo autora : S nádechem

» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Sebastián Wortys :
Zcestovalý umělec, filozof a snílek v jedné osobě. Stvořitel 3D mouchodlaka na fazolové ovládání, nesčetných neologismů a spousty dalších výplodů nezávislé mysli. Svérázný, ale inteligentní a schopný. V jeho dílech je víc, než se na první pohled zdá. Občas mívá opravdu geniální myšlenky.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming