 10.06.2013 1 1416(7) 0 |
Vycházím z betónové šedi
po proudu zurčícího potoku
který odnáší moje slzy
vypuštěné ze stavidel
mého ranního smutku
V zákrutách cesty
která se jak had vine
mezi mladými stromky
vzpomínám na štěstí
z minulého života
Procházím prašnou cestou
stvořenou z ubohého bytí
a zrozenou v tvé duši
když jsi šel zase spát
A proto do ticha
ti zpívám ukolébavku
plnou mých snů
a doprovázím tě na pouti
po noční obloze mezi hvězdami
když slunce šlo spát
po proudu zurčícího potoku
který odnáší moje slzy
vypuštěné ze stavidel
mého ranního smutku
V zákrutách cesty
která se jak had vine
mezi mladými stromky
vzpomínám na štěstí
z minulého života
Procházím prašnou cestou
stvořenou z ubohého bytí
a zrozenou v tvé duši
když jsi šel zase spát
A proto do ticha
ti zpívám ukolébavku
plnou mých snů
a doprovázím tě na pouti
po noční obloze mezi hvězdami
když slunce šlo spát
Ze sbírky: Na louce zelene
10.06.2013 - 09:56opravdu ráda čtu tvoji poezii, je originální, nápaditá, melancholická, obraty v ní použité nejsou okopírované a hlavně se vyvíjí, tahle báseň vytváří nádherné obrazy, je zvláštně melodická a já myslím že opravdu povedená
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když slunce šlo spát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Barevný sníh
Předchozí dílo autora : S nádechem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
