přidáno 09.06.2013
hodnoceno 4
čteno 865(6)
posláno 0
S nádechem melancholie
procházím ztemnělým lesem
který ještě nedávno
díky lidem trpěl

S nádechem soucitu
pohladím smrček po kmeni
chudák co si vytrpěl
když byl z poloviny zaplavený

S nádechem porozumění
se zžívám s jeho bytím
když se teď ze života raduje
a úkryt mi poskytlo jeho větvoví

S nádechem blízkého léta
opírám se o jeho kmen
a cítím jeho radost i stesk
a jen se mu tiše omlouvám

Pak pomalu usínám
a zdá se mi podivný sen
kdy smrček na mne promluví
a prý já za to nejsem vinen

ikonka sbírka Ze sbírky: Na louce zelene
přidáno 09.06.2013 - 22:08
Hunter: no vidíš a já je nechápu. nemám nic proti ochraně přírody, ale přivazovat se k napadeným stromům kůrovcem a bránit dřevorubcům... No co vždyť ať se kůrovec rozmnoží a ať napadne další stromy ,,my jsme dobří, zabránili jsme pokácení jednoho bezvýznamného strom,,
přidáno 09.06.2013 - 21:14
Asi začínám chápat ty ochránce přírody... krásná báseň.
přidáno 09.06.2013 - 17:53
ta myšlenka se mi líbí
přidáno 09.06.2013 - 16:32
Mam ted stejne stavy

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
S nádechem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Když slunce šlo spát
Předchozí dílo autora : Přemítání v tramvaji

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku