přidáno 09.05.2013
hodnoceno 2
čteno 1531(11)
posláno 0
Přiznávám,
někde hluboko,
hluboko mě,
tě chci.

Jsem už vzhůru,
vědoma chyb.
Jediné,
co teď požaduji,
aby šťastný,
jsi byl.

Ta velká touha,
už tu není.
Uplá na toho,
co mě teď chrání,
On,
díky tobě,
se mnou,
seznámený.

Měl jsi pravdu,
přátelství.
Ani nevíš,
jak šťastná jsem,
když vím,
že spolu jsme.

Ne,
nejsme možná spojeni,
I přes vše,
řetěz drží.
Ten pocit,
že chránit tě mám.
Strach o tebe mít,
a bojovat.

Buď šťastný, prosím.
přidáno 10.05.2013 - 10:21
Peio: Říkat to nemusíš,
chápu to,
zcela.
Bez tebe,
i když s tebou,
jsem...
... prostě celá.

Jediný přátelský vztah, který mě dělá nejšťastnější. Děkuji ti, děkuji ti ani nevíš, jak. Pro tebe, bych i z okna skočila.
přidáno 09.05.2013 - 22:33
Říkat ti to pořád
že přátelství vládne
jsem přece zlořád
mysl má už chladne ..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlava o zeď : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ztraceni
Předchozí dílo autora : Trocha smrti

» nováčci
napp1ng bookworm
» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]
» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Cecidit angelus :
Pokud má někdo vůli na sobě pracovat a brát si něco z kritiky, má šanci se v psaní výrazně zlepšovat. Této autorce nemusíte mít strach říct, že se vám něco nelíbí, pokud je to racionální, na chybě zapracuje a odvděčí se vám dobrým dílem!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming