Své tajemství nikomu nepovím
na řádky ho teda dám
ve snech si lítám povětřím ledovým
tíže zemská mě nezajímá
Skáču z mraku na mrak
hebkou šedí se oplývat nechám
letím jak pták mířící ke slunci
jen výš a od pohrom dál
Já lítám dál nad krajinou
gravitaci se vysmívám
a při tom plaše zkoumám
plující bělavé lodě pod sebou
Cestou pozdravím kometu
A vypravím se s ní
Ke hvězdám vzdáleným
Pak se zase probouzím
pod peřinou věčně schoulený
lítaní svoje nenadále ztrácím
Chci se opět vznést
plout nad krajinou
a tam povídat si s orly
o snění pod peřinou hvězd
na řádky ho teda dám
ve snech si lítám povětřím ledovým
tíže zemská mě nezajímá
Skáču z mraku na mrak
hebkou šedí se oplývat nechám
letím jak pták mířící ke slunci
jen výš a od pohrom dál
Já lítám dál nad krajinou
gravitaci se vysmívám
a při tom plaše zkoumám
plující bělavé lodě pod sebou
Cestou pozdravím kometu
A vypravím se s ní
Ke hvězdám vzdáleným
Pak se zase probouzím
pod peřinou věčně schoulený
lítaní svoje nenadále ztrácím
Chci se opět vznést
plout nad krajinou
a tam povídat si s orly
o snění pod peřinou hvězd
Ze sbírky: Na louce zelene
01.05.2013 21:37
Devils_PIMP
Souhlasim se Suchačem
29.04.2013 20:56
no, není to nic závratně nového, ale je taková vzdušná, létající, snová, vždyť je to krásné se do toho vžít a chvíli se vznášet
28.04.2013 18:52
Trochu mi to balancuje na hranici kýče, ale ten krásný konec to naštěstí strhává správným směrem :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.