Povím ti sen

Své tajemství nikomu nepovím
na řádky ho teda dám
ve snech si lítám povětřím ledovým
tíže zemská mě nezajímá

Skáču z mraku na mrak
hebkou šedí se oplývat nechám
letím jak pták mířící ke slunci
jen výš a od pohrom dál

Já lítám dál nad krajinou
gravitaci se vysmívám
a při tom plaše zkoumám
plující bělavé lodě pod sebou

Cestou pozdravím kometu
A vypravím se s ní
Ke hvězdám vzdáleným

Pak se zase probouzím
pod peřinou věčně schoulený
lítaní svoje nenadále ztrácím

Chci se opět vznést
plout nad krajinou
a tam povídat si s orly
o snění pod peřinou hvězd