 27.04.2013 3 1418(8) 0 |
Pošeptám do mlžného rána,
pošeptám louce s šťovíky.
Píseň mou hořkou života,
jen omšelé silniční patníky.
Stojí tam z kamene celá staletí,
života plné s němou moudrostí,
až jednou oranžová parta,
vytrhá je bez milosti kata.
S denní rutinou, neznajíc soucitu,
rozdrtí kmety v prach prázdoty!
pošeptám louce s šťovíky.
Píseň mou hořkou života,
jen omšelé silniční patníky.
Stojí tam z kamene celá staletí,
života plné s němou moudrostí,
až jednou oranžová parta,
vytrhá je bez milosti kata.
S denní rutinou, neznajíc soucitu,
rozdrtí kmety v prach prázdoty!
28.04.2013 - 22:24taron: jj,díky za koment.....vadí mi jen dnešní konzumování a to jak lidi nemají vztah k všedním věcem(třeba kamenné patníky)....
28.04.2013 - 21:52oranžová parta...pěkné, vzpomenout si na patníky, jaká to důležitá nepostradatelná věc, kterou si ani neuvědomujeme...jo, dobré, líbí :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Výměna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Majonéza
Předchozí dílo autora : Noc
