Ležím sám se stínem...

Noc ukrajuje svoje vášně
tak tiše nespoutané
jen měsíc píše básně
v hříchu nepřečtené

Polibky vnímají tu vůni
jen závratné tůni

Rozdám se krasně
z ticha se měním
dopadá paprsek temně
krasu co tak loudím

jen možná zraní
tisícerá přání

Nevysloví
v tobě se zalknu
prahnu
že v čase se mění

proč?v okamžiku
Proč?se ztrácíme
pohladíme
v bloudivém tichu
leží sám se stínem.