|
je to už z dříve...jen jsem to po roce trochu "přehodnotil":-)
 31.03.2013 6 965(6) 0 |
Bez aureoly kráčí pěšky,
unavený hrdina.
Euforie davu, v duši rána nezhojená,
zaťata pěst.
Prázdno, pohled slepý,
odkuds´ famfár skřehoty.
Kteřís ordén na klopu mu připli,
za koho a čí to čest?
Čís lepící se potem dlaně,
čís prázdných slov tu nadutost.
NESMAŽOU, když bodákem se nořil,
tu prosbu v očích a chroptící zoufalost
Jen přežít a jít domů
a ženě písmena psal každý den,
Kdo konci fanfár v černém vládne komu,
kdo vítězem, kdo poražen?
Vrátit se, jak přání prosté,
já tolik nechtěl snad.
Jak umlčet tu agónii provinění,
a jak přestat o duši se bát!
„Čas nevrátím“
náš hrdina si tiše šeptá
Na pušce bodák cizí krví potřísněný,
"Bože, tuhle partii jsem nechtěl hrát".
unavený hrdina.
Euforie davu, v duši rána nezhojená,
zaťata pěst.
Prázdno, pohled slepý,
odkuds´ famfár skřehoty.
Kteřís ordén na klopu mu připli,
za koho a čí to čest?
Čís lepící se potem dlaně,
čís prázdných slov tu nadutost.
NESMAŽOU, když bodákem se nořil,
tu prosbu v očích a chroptící zoufalost
Jen přežít a jít domů
a ženě písmena psal každý den,
Kdo konci fanfár v černém vládne komu,
kdo vítězem, kdo poražen?
Vrátit se, jak přání prosté,
já tolik nechtěl snad.
Jak umlčet tu agónii provinění,
a jak přestat o duši se bát!
„Čas nevrátím“
náš hrdina si tiše šeptá
Na pušce bodák cizí krví potřísněný,
"Bože, tuhle partii jsem nechtěl hrát".
02.04.2013 - 05:19buburadley: je mi to jasný, proto jsem psala ten komentář, když je to mladý kluk bez rodiny může volit život ( boj) nebo smrt, když už má doma 5 hladových krků, tak myslím moc na výběr nemá...protože má doma povinnosti ...a musí vraždit jiné muže, na které doma taky čeká žena a děti, to je smutné...a ano, mocipáni si doma užívají ...ty bych postavila do pole, ať se tam povraždí navzájem a bude po vojně...když se chce někdo prát, ať se pere sám :)
01.04.2013 - 23:46ngc 6334: problém je v tom že tehdy tu volbu něměl.
Musel narukovat, když v něčem selhal tak ho zastřelili vlastní, jako vlastizrádce. Musel zabíjet ...... aby přežil a a by se mohl vrátit. Ti kdo válku vyvolávají se dí na svyých tlustých zadcích doma a v přepychu....Vždy.-)
Musel narukovat, když v něčem selhal tak ho zastřelili vlastní, jako vlastizrádce. Musel zabíjet ...... aby přežil a a by se mohl vrátit. Ti kdo válku vyvolávají se dí na svyých tlustých zadcích doma a v přepychu....Vždy.-)
01.04.2013 - 18:49no, toto je těžké a bolavé téma...
když má muž rodinu, tak spíše na tu vojnu narukuje s tím, že doufá ve štěstí a vrátí se živ zase k dětem...
je to velmi individuální téma, které jsme nikdo z nás nemuseli zatím řešit...a nakonec se stejně každý zachová jináč, než původně chtěl....:)
když má muž rodinu, tak spíše na tu vojnu narukuje s tím, že doufá ve štěstí a vrátí se živ zase k dětem...
je to velmi individuální téma, které jsme nikdo z nás nemuseli zatím řešit...a nakonec se stejně každý zachová jináč, než původně chtěl....:)
01.04.2013 - 09:31ngc 6334
..možná jsem naivní, ale věřím, že každý člověk má ve svém svědomí a konečném rozhodnutí volbu, zda do války jít či nejít, zda zabíjet či život ctít jako nedotknutelný, i kdyby měl nést jakékoliv následky z neuposlechnutí rozkazu.. rozlišuji však nutnou sebeobranu, přirozenost bránit svůj domov, blízké, které miluji.. potom bych zřejmě neváhala ani já.. tvá báseň je hluboce bolavá..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Veterán - (11. listopad 1918) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prší
Předchozí dílo autora : Stopy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
