28.3.2013 15:06
 28.03.2013
3
1350 (11)
0
Slova bez závojů
a skořicí
protančené střevíce

mollová stupnice
byla Ti osudnou
v políbení

nemůžeš zpátky

bláznivost Tvých očí
na obloze
blýskají hvězdy

když padáš
skrz kůži
do svého hrobu.
 02.04.2013 15:50
taron: Lusy: Moc Vám děkuji. :-)
 29.03.2013 21:00
Hmm ... Ten konec si radši reálně představovat nebudu když to vezmu jen z prvního pohledu , ale jinak se mi to moc líbí ... Dlouho jsem od Tebe nic nečetla ... Potěší dobré dílko :)
 29.03.2013 13:48
pěkná...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.