|
sonet
 17.02.2013 1 928(5) 0 |
Když v každém poznáváme
vlastní vteřiny štěstí
když bez hloupostí
se možná rozpláčeme
Spíš rozdáváme
jen samota láme kosti
v niž však nejsme hosti
tomu však ale rádi zamáváme
Tak stáčí někam kráčet
své sny vláčet
prožívat krasu ve svitu
Nikdy není pozdě se vracet
tak jako tenhle svět
-těch příštích sonetu
vlastní vteřiny štěstí
když bez hloupostí
se možná rozpláčeme
Spíš rozdáváme
jen samota láme kosti
v niž však nejsme hosti
tomu však ale rádi zamáváme
Tak stáčí někam kráčet
své sny vláčet
prožívat krasu ve svitu
Nikdy není pozdě se vracet
tak jako tenhle svět
-těch příštích sonetu
17.02.2013 - 12:52fíha...strofy...fíha...jo, vnímám to jako velkou odvahu od tebe...jako krok vpřed .... určitě...dokonce i delší řádky...hm...opustil jsi svou formu , ale to nutně nemusí znamenat, že je to špatně...možná naopak :)
chválím všechno, od A až do Z :))
chválím všechno, od A až do Z :))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sonet : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V sobě
Předchozí dílo autora : Ruce
