Zmizet

 Rezavá Plechovka
 01.02.2013
 básně/ostatní
4
1277 (8)
0
Do mraků
chci se dívat
když bude den
nechat se oslepit září
ateistického nebe

chodit s hlavou vztyčenou
opilou nesčetně fantaziemi
spát
na travnaté peřině

a možná
někdy

až vyjdou hvězdy

sebrat své unavené tělo
a vzdálit se
do lesů
na břehy močálů
do polorozpadlých haciend

a už nikdy
nevrátit se zpět
 03.02.2013 08:40
 taron
taky se mi chce kolikrát utýct - jenže není kam:)
 01.02.2013 17:42
 Zorik
Hm, tak já nevím.

Moc to na mě nepůsobí jako báseň.. Spíš jako načrtnutá myšlenka na papír. Jedna myšlenka v hodně slovech.. Velká malá miniatura.

"nesčetně fantaziemi" tento tvar mi nesedí.

Je na mě moc utrápená a unavená...
 01.02.2013 13:18
 Yana
To chápu naprosto, líbí
 01.02.2013 11:45
 inkoust
To se mi líbí. Jen nevím, jestli by nebylo lepší -nesčetnými-.
Pěkně se to čte. Celé mi to zní přesvědčivě.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.