Netradiční záhadná hororová povídka vzniklá jednoho temného večera, když jsem měl napsat dokumentaci k projektu do předmětu počítačové vidění. Nikdo, komu jsem ji dal číst, nevěděl, co si o ní má myslet.
přidáno 01.02.2013
hodnoceno 3
čteno 1286(7)
posláno 0
Vážení čtenáři,

toto měla být dokumentace semestrálního projektu do předmětu "počítačové vidění". Zdůrazňuji to, protože byste o tom mohli pochybovat.

Má to smysl? Má vůbec smysl tento projekt dělat? Vždyť je za něj jen nějakých 30 bodů.

"Nezabíjejte mě!" zakřičel fotograf-informatik. "Potřebuji body, abych předmět absolvoval a dostal kredity."

Za oknem se strašidelně zablýskalo a vyděšený fotograf na zdi zahlédl krvavý nápis. Hrudník se mu svíral, sotva mohl dýchat a venku zaburácel hrom. Kapky padajícího deště cinkaly o moderní kovovou střechu, jako by to byla zvonkohra, a po chvíli, když se vítr zdánlivě ztišil, zazvučela meluzína.

Vyděšený fotograf se trápil otázkou vlastní existence. Říkal si, že pokud neexistuje, neexistuje ani počítačové vidění a nemá žádný smysl usilovat o body za projekt. Je existence člověka rozhodnutelná? Existuje Turingův stroj, který problém existence člověka rozhoduje?

Ozvalo se silné zahřmění a fotograf dostal zoufalý nápad – pokusit se sestavit redukci z problému existence Turingova stroje. Může Turingův stroj rozhodnout o tom, zda sám existuje? Ano! Fotograf se začal smát. Když může Turingův stroj v konečném počtu kroků rozhodnout problém své vlastní existence, může to udělat i člověk – existuje algoritmus, kterým může člověk rozhodnout o své existenci.

Fotograf se dotknul stěny. Na ní se rozzářil dotykový displej, ovládací panel inteligentního domu, a osvítil jinak temnou místnost.

"Vymývání mozku!" zakřičel fotograf a pomačkal ikony na dotykovém displeji.

Displej zhasl a v místnosti opět zavládla temnota, hlubší než předtím. K nelítostným zvukům meluzíny a vzdálenému burácení hromů se ozval rachot ocelových žaluzií. Všechna okna domu pomalu zabedňovaly těžké kovové rolety. V místnosti začalo blikat světlo z projektorů a hrát přerušovaná hudba. Úseky hlasité hudby se střídaly s chvílemi náhlého ticha. Bodavá bodová světla a další vjemy rozšířené reality doháněly fotografa k šílenství. Blikající a pohybující se světelné objekty naplňovaly jeho pradávnou potřebu nonkonformity. Jeho limbický systém se však nemohl s těmito audiovizuálními vjemy vyrovnat, a tak se po chvíli cholerických křečí fotograf sesunul na podlahu.

přidáno 01.02.2013 - 18:46
No..docela jsem z toho zmatená, ale zatím mě nenapadlo, jestli vůbec existuji, tak je to se mnou dobré :))
přidáno 01.02.2013 - 18:21
Vladan: "Ďes" byla chyba v názvu, opravil jsem. Chyby v textu jsem samozřejmě kontroloval, ale ukázalo se, že "pod svícnem je největší tma".

Děkuji za názor. Líbí se mi myšlenka, že by Základní otázka života, vesmíru a tak vůbec mohla znít nějak takto. :-) Ale při psaní jsem spíš myslel na to, co moderní technika s člověkem dělá a kam až to může zajít.
přidáno 01.02.2013 - 12:47
Když pomineme Ďes gramatikův v háčku nad "D", tak odpověď na otázku "co si o tom mám myslet", poskytl již dříve počítač jménem Hlubina myšlení jako součást odpovědi na Základní otázku života, vesmíru a tak vůbec: "42".

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dokumentace projektu aneb Děs informatikův : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ester Krejčí S01E05: Fabulace Schrödingerovy kočky
Předchozí dílo autora : O sedmi statečných pistolnících

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Iphone 13 Pro

Na velkém iPhonu 13 Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku