A vzduchem se linul pach muškátů, suti a polévky.
 09.01.2013
5
Zaprášené ručičky umaštěných panenek
na hromadě polámaných snů,
něžné tváře poztrácených milenek,
umouněnost zašedlých výkřiků.
Přes úzký obdélníček nebe visí
dva roky přeschlé prádlo
a pach muškátů se mísí
s něčím, co bylo psí žrádlo.
Zastřený šum rozhlasu
nese tóny bezděčné idyly,
manžestráky do pasu
a okna, co se nemyly.
Udusané střepy dávnověku,
omítka je léta pryč
a afrikány bez povděku
korunují ten slavný kýč.
 09.01.2013 19:42
mě to připomnělo takový ty starý domy a dvory a pavlače v černobílých předválečných filmech:)
 09.01.2013 17:47
 Viviana Mori
Mně se líbí víc až druhá polovina básně, ta první mi připadá že je v ní až moc přídavných jmen pouze na efekt.
 09.01.2013 15:42
 inkoust
Beru zpět, už mi možná došlo, proč bez povděku. :-)
 09.01.2013 15:38
líbí se mi to, ačkoli tu přemýšlím co tě vedlo k napsání té básně a hlavně proč kýč, báseň v mé mysli vyvolává různé obrazy, žádný není kýčovitý
 09.01.2013 15:12
 inkoust
Moc se mi tam nelíbí: bez povděku. Ale jinak líbí. Vidím to a cítím afrikány :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.