|
čekání
|
Nahota co na nás křičí
vteřiny už nemají jména
je z naděje odečtena
proč,se všechno tak ztrácí
když z ozvěny se vrací
slova co v tobě brečí
potom jen tiše někam kráčí
z nadějí i vteřinou
lavina hříchu ze všednosti
odepřené možnosti
v zázraku hledání
bez čekání...
vteřiny už nemají jména
je z naděje odečtena
proč,se všechno tak ztrácí
když z ozvěny se vrací
slova co v tobě brečí
potom jen tiše někam kráčí
z nadějí i vteřinou
lavina hříchu ze všednosti
odepřené možnosti
v zázraku hledání
bez čekání...
Viviana Mori
Docela by mě zajímalo, kdy jsi ji sepsal, jestli jen tak v klidu a nebo jen tak na ulici... úpln mi připomíná jedno mé dílko. Ale je to působivé.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez čekání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čas
Předchozí dílo autora : Vzpomínej

