nuda je strašná věc....:D
19.12.2012 9 1049(11) 0 |
Snížku, snížku,
malý smíšku,
kde pak úkryt máš,
proč se schvováváš?
Za sluncem, a za mraky,
umíš dělat zázraky,
snes se dolů, mezi nás,
vždyť už nastal pravý čas.
Pocti lid svou návštěvou,
sněhobílou peřinou,
zapěj píseň zvesela,
to se přece nedělá.
Děti, sáňky připravené,
k sáňkování zaslíbené,
a ty snížku, kde jen vězíš,
nad počasím nezvítěžíš?
malý smíšku,
kde pak úkryt máš,
proč se schvováváš?
Za sluncem, a za mraky,
umíš dělat zázraky,
snes se dolů, mezi nás,
vždyť už nastal pravý čas.
Pocti lid svou návštěvou,
sněhobílou peřinou,
zapěj píseň zvesela,
to se přece nedělá.
Děti, sáňky připravené,
k sáňkování zaslíbené,
a ty snížku, kde jen vězíš,
nad počasím nezvítěžíš?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snížek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zakletí v minulosti
Předchozí dílo autora : Mezi dvěma světy XXXII.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
wp-hasan [16], Weichtier [15], Joanne17 [15], Deviant [14], Elivei [12], Klaron [11], Mamka [11], shizuko [8], Ann(ah) [8], človiček [6], Antek [3], andrew_maxwell [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX