 02.12.2012 7 1100(16) 0 |
Jeden za druhým
Jdu po schodech nahoru,
kolem bytu violoncellisty
a pěti hipíků.
V prvním patře je opožděná fotobuňka,
rozsvítí se až ve třetím
a zvuky levného hororu,
ze dveří popeláře
mě neděsí.
Někdo promlouvá k dítěti
a důrazně je kárá,
v pátém poschodí,
žije starý páter
a vedle mladá maminka.
Syn se jí už narodil
a dcera
umřela ještě předtím.
Sedmého patra jsem se vždycky bál,
před lety se v něm zbláznil kamarád,
bil hlavou o topení,
když usínal
a jeho žena ještě včera
nezavřela ve spánku obě oči.
Přes přerývaný dech
a tlukot srdce, neslyším hučení výtahu.
Jezdí do večera
a týden bude mimo provoz.
Jsem nahoře,
výš je už jen žebřík a střecha a holubi.
V tomhle patře nikdo jiný nežije,
nikdo nepláče, nikdo nemluví.
Otvírám dveře
a prázdno voní, jako muzeum.
Vevnitř ještě svítí jedna žárovka
a jedenáct jich už můry nechytá
Váza pro tvou sedmikrásku
je dávno rozbitá.
Až někdo půjde nahoru,
a nebo zmáčkne třináctku,
opře se u dveří k sousedům
a neuslyší nic.
Jdu po schodech nahoru,
kolem bytu violoncellisty
a pěti hipíků.
V prvním patře je opožděná fotobuňka,
rozsvítí se až ve třetím
a zvuky levného hororu,
ze dveří popeláře
mě neděsí.
Někdo promlouvá k dítěti
a důrazně je kárá,
v pátém poschodí,
žije starý páter
a vedle mladá maminka.
Syn se jí už narodil
a dcera
umřela ještě předtím.
Sedmého patra jsem se vždycky bál,
před lety se v něm zbláznil kamarád,
bil hlavou o topení,
když usínal
a jeho žena ještě včera
nezavřela ve spánku obě oči.
Přes přerývaný dech
a tlukot srdce, neslyším hučení výtahu.
Jezdí do večera
a týden bude mimo provoz.
Jsem nahoře,
výš je už jen žebřík a střecha a holubi.
V tomhle patře nikdo jiný nežije,
nikdo nepláče, nikdo nemluví.
Otvírám dveře
a prázdno voní, jako muzeum.
Vevnitř ještě svítí jedna žárovka
a jedenáct jich už můry nechytá
Váza pro tvou sedmikrásku
je dávno rozbitá.
Až někdo půjde nahoru,
a nebo zmáčkne třináctku,
opře se u dveří k sousedům
a neuslyší nic.
26.07.2016 - 16:10Skvělé a od části "jsem nahoře" je to krásná úleva...už se těším, až budu bydlet na samotě u lesa ;)
03.12.2012 - 18:09Pěkné...zaujalo mě to..dobrý nápad napsat výčet příběhů v jednom domě...opravdu zajímavé...
02.12.2012 - 23:40Holubi jsou živí (já vím, pichňa), ale to je jediný, co mi vadí. Je skvělá.
02.12.2012 - 23:17Devils_PIMP
Píšeš dobře starý brachu
jen pozor no kordel
divného pachu :)
jen pozor no kordel
divného pachu :)
02.12.2012 - 23:13hezké, volné, zvláštní příběh..pohltilo mě to a tato forma se mi opravdu líbí - informace navíc, možnosti, rozpětí..za mě like :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední nádech před výkřikem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Napíšu ti na bradavky tvůj monogram
Předchozí dílo autora : Konečná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
