|
|
V bublině míst a stromů,
žili jsme kdysi dřív:
v menší kleci
a prokousat se k odrazu duhy
a obrátit list,
aby začínala zprava,
chtěli jen ti tiší.
Do černě hvězdáren,
kde každá novinka má tisíc let
a každá zpráva vstává odpoledne,
chodili jsme tehdy snít.
Shora jsou vody plné hvězd,
sklonili hlavu dolů
a zjistili, jak protáhnout velblouda
dveřmi na ulici.
A pak, sotva je život rozdělil,
hledali ty, které znali,
než podruhé dospěli.
žili jsme kdysi dřív:
v menší kleci
a prokousat se k odrazu duhy
a obrátit list,
aby začínala zprava,
chtěli jen ti tiší.
Do černě hvězdáren,
kde každá novinka má tisíc let
a každá zpráva vstává odpoledne,
chodili jsme tehdy snít.
Shora jsou vody plné hvězd,
sklonili hlavu dolů
a zjistili, jak protáhnout velblouda
dveřmi na ulici.
A pak, sotva je život rozdělil,
hledali ty, které znali,
než podruhé dospěli.
Konečná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslední nádech před výkřikem
Předchozí dílo autora : Frnda co dělá ofrky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

