 22.01.2008 4 1185(16) 0 |
Tesklivá slepá velkolepost
pojídačů duší
stepujících
v temně modré hlubině
v blátivé směšnosti
..slova..
visí ve vzduchu
jako čepel gilotiny
blik blik
tikají světla
vlastní stín - trotlů -
zkalená žárlivost
chmurný výbuch lávy
..snad..
vztahové šesté čakry
hrocená sebestřednost
..asi..
nesmyslnou krutostí
..víš..
..nevíš..
..stejně zaplatíš..
..bez citu..
setne slovo
- větu -
pojídačů duší
stepujících
v temně modré hlubině
v blátivé směšnosti
..slova..
visí ve vzduchu
jako čepel gilotiny
blik blik
tikají světla
vlastní stín - trotlů -
zkalená žárlivost
chmurný výbuch lávy
..snad..
vztahové šesté čakry
hrocená sebestřednost
..asi..
nesmyslnou krutostí
..víš..
..nevíš..
..stejně zaplatíš..
..bez citu..
setne slovo
- větu -
22.01.2008 - 16:30uživatel smazán
nedávno jsem přemýšlela o lidem, kteří se živí emocemi druhých, chladně, krutě, sebestředně, zvráceně...báseň je nádherná, k zamyšlení
22.01.2008 - 16:15..pozastav se nad výbuchem lávy, spaluje kvetoucí radost, v páru mění vodu čistého pramene, smete dům, v němž žila Láska...
pozastav se nad výbuchem lávy a poznej, co je žárlivost...
pozastav se nad výbuchem lávy a poznej, co je žárlivost...
22.01.2008 - 15:58zvláštní pocit z celkového dojmu.
ten tvar mě zaujal jako první, ty nádherné obraty poté, a pak ta složitost přebíjená pocitem krásna.
ten tvar mě zaujal jako první, ty nádherné obraty poté, a pak ta složitost přebíjená pocitem krásna.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Polo-Volo-Viny 4 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Polo-Volo-Viny 5
Předchozí dílo autora : Polo-Volo-Viny 3
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
