 03.11.2012 3 686(11) 0 |
Sleduju všechny ty domy
ze zadního okýnka tramvaje
a slyším jejich načančanou secesi.
Jako ta pani, co slyší zpívat houby.
Jenomže já nejsem u vesmírných lidí
a do kostela chodím jen bezbožně přemýšlet.
/On tě život naučí, děvenko./
Navíc
ta pani
je celou dobu pan Hálek.
ze zadního okýnka tramvaje
a slyším jejich načančanou secesi.
Jako ta pani, co slyší zpívat houby.
Jenomže já nejsem u vesmírných lidí
a do kostela chodím jen bezbožně přemýšlet.
/On tě život naučí, děvenko./
Navíc
ta pani
je celou dobu pan Hálek.
08.11.2012 - 20:23
Zpěv okrouhlých okenních rámů. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kosmonautovi, jemuž stejně patří většina mé modré "poezie".
Předchozí dílo autora : Poslední z absurdních růží, co už tu byly moc dlouho.
