přidáno 21.01.2008
hodnoceno 3
čteno 1870(10)
posláno 0
střepy tenkrát na kolejích
všechno jen tak na půl cest
když rozlil se mezi námi
zpod schodů stín balustrády
a ucouraná náruč měst

obepnula tvoje ticha
mikroprázdno lidských dlaní
odnikud co váznou nikam
a tys pořád neutichal
tam kde bloudí se i ztrácí
přidáno 23.01.2008 - 20:24
...má silnou atmosféru...;)
přidáno 22.01.2008 - 10:26
hodně se mi líbí, výborný rytmus i metafory... podle mě ;)
přidáno 21.01.2008 - 12:15
pěkný, úplně vidím ten soumrak..., má to náladu!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
podvečerní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : knoflíková

» narozeniny
Bart [18], štiler [14], Keiml5 [14], Lone Wolf [11]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming