|
|
Sama nevím,
ve kterém obrazu jsem namalována,
a zda jsem křídou či olejem.
Jestli sedím,
myšlena vážně či karikována
a proč tam vlastně jsem.
Nechám se
pomalu svádět tenkým štětcem
a pak celá vzniknu.
Svlékám se
pod jemným ředidlovým deštěm,
do nicoty pláten vniknu.
ve kterém obrazu jsem namalována,
a zda jsem křídou či olejem.
Jestli sedím,
myšlena vážně či karikována
a proč tam vlastně jsem.
Nechám se
pomalu svádět tenkým štětcem
a pak celá vzniknu.
Svlékám se
pod jemným ředidlovým deštěm,
do nicoty pláten vniknu.
Hmmm, po delší době opravdový skvost. Jedna z těch perliček co zapadly, aby byly zase objeveny. Je to krása. Ten leitmotiv čistě hypotetického obrazu je silný a romantický. Velmi dobře se mi to četlo.
inkoust
Vzniknu/vniknu........? Podezřelý rým? Někdy se jeví jako podezřelé, co sedí. Mně sedí. Líbí
Úžasná...jen mi tam vadí ten skoro absolutní rým...vzniknu, vniknu.....poslední slovo básně bych vymyslela jináč, nápad i forma na jedničku :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neexistující expozice jablek duše. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Všude labutě a ty.
Předchozí dílo autora : Jsem Karel!

