3.11.08 23:55
přidáno 17.09.2012
hodnoceno 2
čteno 1173(7)
posláno 0
Tohle není konec cesty
pokud se přiloží k dívce zbraň
deset, devět, osm .......

jednou se Ti zatočí hlava
dopadáš na lesklý kov
jeho chlad z Tebe udělá hrací kostky

hrajeme šachy života a smrti
s osudem, který nemá čistý štít
sedm, šest, pět .......

nohy se Ti lámou pod tíhou ručiček
tik-tak, tik-tak, tik-tak, tik
vzduch bičuje do tváře ....... chceš?

Mé srdce je zneuctěný palác
kde se umírá v krutosti
čtyři, tři, dva .......

zní tajuplný hřmot, který určuje konec
stařec trochu pláče ...
když vidí obětní beránky a chrlení krve

nerad se vracím k začátkům
žiju pouze přítomný stav
jedna, nula
-------
přidáno 17.09.2012 - 16:21
Devils_PIMP: Ale no tááák, tahle báseň začala vznikat cestou z Přerova do Opavy, kdy na vlak nastoupili baníkovci, všichni ožralí pod obraz a řada z nich agresivních.
přidáno 17.09.2012 - 15:06
Devils_PIMP
Preznsminkovano :/ jinak pekne

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neočekávaná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svíce
Předchozí dílo autora : Doteky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming