přidáno 04.08.2012
hodnoceno 6
čteno 1554(8)
posláno 0
Kolik bot musíš prošlapat ,
abys vyčistil duši na konci světa
kolik nohou musí tvé srdce pošlapat
než upřímná bude se ti zdát lásky věta
věta co používaná je běžně ,
...slovo co znít má ti něžně ,
kolik bot ještě musíš prošlapat,
abys mohla uvěřit a chápat ,
jak těžce dobývaná bývá,
tak stejně lehce odhození mívá ,
kdo už zlomí její prokletí ,
kdo unese ji z ponížení v zajetí .
Jen ona sama zná sebe nejvíce,
přes řeku nedůvěry postavil pro ni most ,
most ze svých činů , slov – tak on pravil,
ale vše naráz zbořil a ji o sen jejich připravil
přidáno 23.10.2012 - 14:16
ŽblaBuňka:
úleva patří k životu, jinak bychom koukali na ostatní skrz díru v plotu , za který blázny zavírají , jenž ulevit si neumějí :-)
přidáno 20.10.2012 - 23:03
… smutný, ale někdy je třeba se vylít a ulevit si. Jestli se ti to povedlo, pak je dobře …
přidáno 04.08.2012 - 18:57
John Stix - děkuji , pokud je člověk smutný , píše to i samo
přidáno 04.08.2012 - 18:19
velmi povedené a zajímavé - moc se mi to líbí :-)
přidáno 04.08.2012 - 17:14
Děkuji ,
jsem šťasná za ty, které to nikdy nepotká , jeden večer krásný , druhý den jsi ochromená
přidáno 04.08.2012 - 12:56
Jako by to bylo o mé kamarádce....hm...máme doma pod přístřeškem každým rokem jiřičky..a opravdu to letos otočily dvakrát...a dvakrát vyvedly mladé..je to úžasné ... kde jsou vlaštovky, tam je v domě štěstí a já ho mám ...mě můj muž srdce nezlomil a věřím , že ani v životě nezlomí...jen je mi líto všech, kdo zažívají zklamání....veliké životní zklamání ...báseň je krásná :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Volání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Duše
Předchozí dílo autora : NUDA O VÍKENDU

» narozeniny
Ginny [14], Charlie [13], mondy [10], tadyna [3]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming