Z ostrova lenosti

Čekatelé přívětivých vět
archandělé bezprizorní
už nemaj co komu z nebe snášet
vždyť se tu všichni nesnáší
alergie na davy, fronty, cizí smích
osamělé touhy

Vztahy...
jeden hovno,
druhý moucha,
třetí praskne,
první splaskne

Jsem tvý ranní pivko
dívko
letní tetelení
vzduchu
nad cestou
vytlemení do chřtánu nepřízně
rozumu rozuzlení
primárního vzruchu
rukou všetečnou
třepetá brkem
když má papír žízeň
trýzeň prořízne přízeň
tenkrát přes děravý kabát
pozoroval usínající na lavičce
bublifukově mu bylo
když se hádal den s nocí
o tom, komu je líp o půlnoci
hot head
všem by mělo být jasné
co čekat dnes
zítra
kde v zimě
loni v Limě
letos v hrobě
chtěl by být
jen tak
nic nemuset
nikam

Z ostrova lenosti
poslal ti z myšlenek kosti
do sytosti do libosti
pravá savčí podstata
že se nikam nechvátá

Uzavírá se
nalhává si
bolesti z blbosti
už nevyráběj mazivo
na hřídel jeho života pohybu
zadrhává se, rezne
chce a nechce
závidět jim nudu