... Věnováno...
přidáno 07.01.2008
hodnoceno 11
čteno 1987(40)
posláno 0
Dívám se do zrcadla
a skoro vypotřebovanou rtěnkou
zapisuji nové vzpomínky...
Rukávem bílé sváteční košile
mažu ty staré. / bolí to /
- Jen pro tebe...

Začínám zase od začátku,
počítám zase další rok...
Tady v tom to budeš ty,
po kom bude chladnout místo pod peřinou...

Ticho,
jen naléhavý tikot srdce...
... Pssst...
Začal padat sníh
a křupe pod kroky...

Tísnivá árie o lásce
pro sólové Cello,
náhrdelník z přetrhaných strun
a zpod nehtů teče krev.

Neznámá vůně
neznámého těla
a úplně jiných dotyků...
Šeptajících do tmy
,, Mandarinko...“.

Tak nezlob se prosím...
Smím prosit?
Jen na jeden tanec,
na poslední tango naší lásky...
/ Abych na ni nezapomněla /
přidáno 06.11.2014 - 19:06
Zamila
Kouzelná báseň ... Klasické téma. Pěkné :-)
přidáno 08.01.2008 - 22:35
krásná...to se zvládne...uvidíš...:)
přidáno 08.01.2008 - 22:22
silu... Malvin... silu...
:))
přidáno 07.01.2008 - 19:10
no kdosi si s tím vyhrál....a co dál?
přidáno 07.01.2008 - 18:48
nádhera... a tím, že je věnováno... nabývá ještě většího smyslu... :)...
přidáno 07.01.2008 - 17:40
ci vubec to tango je? ;) je dobra... chvalim...
přidáno 07.01.2008 - 17:30
je krásná:))))...a autor to ví:))))
přidáno 07.01.2008 - 15:05
autor-(ka) NENAPOVÍDAT !!!
přidáno 07.01.2008 - 14:59
taky se mi líbí, možná že i vím, kdo je autorka
přidáno 07.01.2008 - 14:58
jako trýznivé poslední tango! Dramatické!
přidáno 07.01.2008 - 14:55
líbí, i obrázek je dotvoření textu, to osamění to dokresluje. je kouzelná povzdychová.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Láska z přetrhaných strun : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tango
Předchozí dílo autora : Za oponou...

» narozeniny
Spring [18], Draugen [18], Lea [18], elinka007 [14], Keyance [13], Shaylin [12], jjkapo [12], timelady [10], anicun [5]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming