přidáno 31.05.2012
hodnoceno 6
čteno 866(9)
posláno 0
Amar vyvedl zajatce z lesa a mířil s nimi do středu Světa Ztracených. Nedůvěřoval jim, ale jak mu žena oznámila, že chce mluvit s Rollandem, vyhověl jejímu přání a vedl ji, společně s doprovodem, k němu. I přesto je nechal jít před sebou a obezřetně držel pušku, kdyby měli špatné úmysly. Přeci jen byl udiven, s jakou lehkostí zabila, ta křehce vypadající žena, dva muže.
„Rolland? To je ten důvod, proč tady jsme?“ Špitl Pierot, jdoucí vedle Seleny.
Selena nic neodvětila. Jen se kousla do spodního rtu, a pohlédla mimo. „To je vtip? Tohle všechno jen kvůli nějakému muži?! Copak si neuvědomujete, že nás tam zabijí?“ Pokračoval ve výčitkách.
Selena mu neodpověděla. Jeho bojácné řeči ji lezly na nervy. Věděla, že má nejspíš pravdu, ale už tam jde, už neustoupí. Pierot zakýval hlavou, a dál se nevyptával.
Jakmile vstoupili společně do středu Světa Ztracených, Selena vytřeštila oči. Byla natolik šokovaná podmínkami, jakými se zde žije, že zůstala stát, a muži šli před ní, ji nevšímaje. Spatřila to, co mělo jejím očím zůstat navždy zapovězeno. To, co ji celý život drželi v tajnosti. Spatřila špínu, hnus, strach, chudé, bezbranné, nemocné, hladovějící, špinavé lidi, potulující se uličkami, ležící na zemi a z posledních sil, žebrajíc o jídlo. Polorozpadlé, nebo rozpadlé domy, ve kterých pobývaly někdy i rodiny s malými dětmi, spoře oděnými. Ženy byly ztrhané, pohublé a unavené, v jejích tvářích se značil strach a starost, co bude zítra. Tohle bylo to nejhorší, co v životě viděla. To tam bylo její sebevědomí, a odhodlanost. Vystřídala je hrůza a zděšení. Pierot si všiml, že Selena nejde s nimi. Otočil se. Viděl ji stát bez hnutí s děsem v očích. Vrátil se k ní, a vzal ji za ruku.
„Seleno,…jste v pořádku? Tohle byste neměla vidět. Vrátíme se, dokud můžeme, prosím,“navrhl ji Pierot soucitně. Nedokázal si představit, co musí pro Selenu znamenat, tohle vidět.
Selena polkla naprázdno, a sama sobě si dodávala odvahu.
„Ne! Jdeme!“ Odvětila, a s obavami na něj pohlédla.
„Tak jdete, nebo co?!“ Křikl na ně Amar z dálky.
Pierot vzal Selenu za ramena a oba následovali Amara. Selena se vystrašeně tiskla k Pierotovi, co nejdál od lidí, kteří k ní natahovali ruce, a žadonili o jídlo. Selena otáčela hlavu a rozhlížela se kolem sebe. Nemohla tomu uvěřit. Toto si nepředstavovala ani v nejhorších nočních můrách. Lidé, kteří vycházeli z domovů, si Selenu a Pierota nedůvěřivě prohlíželi. I Amar si všiml jejího chování, které mu přišlo krajně podezřelé. Pootáčel se dozadu, směrem k Seleně. Obzvláště jej zaujal šátek, který měla na krku.
„Chce mluvit s Rollandem, fajn. Ale kdo to je, co to chování? A ten způsob, jakým se na kolem dívá, je šokovaná, ta není od nás, určitě ne…,a co ten šátek? Snad pod ním neskrývá….,“říkal si v myšlenkách Amar. „Proboha, není to…,“napadlo ho, a s pootevřenými ústy se Selenu podíval. Ta mu pohled opětovala, ale v mžiku sklopila zrak. I přes její čepku, kterou měla nasazenou do čela, aby ji nebyl vidět obličej, Amar rozpoznal krásnou mladou ženu. Odvrátil hlavu.
„Počkejte tady!“ Přikázal Seleně a Pierotovi, když zastavili před opevněnou kamennou stavbou, která sloužila jako útočiště. Aspoň si to Selena myslela.

Amar vešel dovnitř, po schodech nahoru, kde doufal, že Rolland bude. A také byl. Seděl za stolem společně s Kiminoke, a o něčem se dobře bavili. Smáli se na celé kolo.
„Rollande, můžeš na chvíli?“ Vyrušil ho Amar, celý nesvůj.
„Jo, jasně, co se děje?“ Zeptal se Rolland, ještě rozesmátý z historky, kterou mu Kiminoke vyprávěla. Vstal a došel k Amarovi.
Kimi byla tajně zamilovaná do Rollanda. Ten ji naopak bral jako dceru, vždyť ji v podstatě vychoval, ovšem Kimi si představovala, jak budou s Rollandem žít, až bude dospělá.
„Vidíš ty dva lidi dole,“ukázal mu Amar a Rolland vykoukl z malého čtvercového okna.
„No, a co má být?“
„Chtějí s tebou mluvit,“odpověděl Amar, „zvláště ta žena,“dodal.
Rolland pohlédl na Amara. V jeho tváři se značila starost, v očích nedůvěra. Rolland zvážněl. Beze slova seběhl po schodech a Amar za ním. Kiminoke se taktéž přidala.
„Prý jste se mnou chtěli mluvit. Kdo jste? “ Řekl přísným hlasem Rolland, jakmile došel k Seleně a Pierotovi. Pierot nehybně mlčel a rozrušeně tikal pohledem po Rollandovi a Seleně, čekajíc, co se bude dít.
Selena, když zaslechla Rollandův hlas, a zpod čepce viděla jeho urostlou postavu, něco se v ní zlomilo. Opět cítila to vzrušení, nejistotu. Hlavou se ji prohnala vzpomínka na ten polibek. Srdce se ji rozbušilo. Jak bude reagovat? Třeba si ji už nepamatuje. Ne. Je tady, kvůli něho, a musí vědět, zdali i on na ni myslí, jako ona na něj. Zrychleně dýchala a nejistě, pomalu zvedala hlavu, a pohlédla Rollandovi do očí.
Ten ji poznal hned. Ty oči, tu krásnou tvář by nikdy nedokázal zapomenout, ani v jejím přestrojení. Jeho hrdost byla pryč. Selena se na něj kajícně dívala, jako by smířena se vším. To ona dokázala, takto ovlivnit lidi, aniž by o tom věděla, aniž by to chtěla. Rolland se nedokázal od jejího pohledu odtrhnout, od těch něžných, vášnivých, nevinných očí, které na něj s láskou hleděly, které hleděly do té proklaté masky. Selena byla neskonale šťastná, že jej vidí. Nejistě se usmála, cítíc v očích jemné slzy. Rolland ji úsměv oplatil.
Nejraději by ji objal a zulíbal, ale byl si vědom, že není vhodná chvíle. V ten moment oba zapomněli na vše, co se kolem nich děje. Rolland nemohl uvěřit, že ji znovu vidí, že je tady, ona. Nádherná mladá žena, která může mít vše, na co si pomyslí, která může mít kohokoliv, koho by chtěla, přišla za zrůdou a chudákem, jakým je on. Miluje ženu, kterou nikdy nemůže mít, které nemá co nabídnout. Po těch myšlenkách zvážněl a pohlédl mimo. Zavřel oči, aby zastavil deroucí se slzy, a zatnul zuby. Selena myslela jen na něj, nic ji nezajímalo. Smutně a zklamaně se zatvářila, když viděla jeho odvrácenou tvář. Nechápala, co udělala špatně. Přiblížila se k němu a opatrně ho vzala za ramena.
„Rollande,“ oslovila ho tiše, jemný hlasem.
Rolland na ni opět pohlédl se slzavýma očima. Musí se vzpamatovat. Nesmí se takto nechávat ovlivňovat city. Nesmí jim podlehnout. Ucítil nevěřícné a překvapené pohledy Amara, Kimi i Pierota, kterého dosud neznal. Nikdo z nich se neodvážil jakkoliv reagovat, jak byli zaskočeni. Rolland zatřásl hlavou, svraštil čelo a uchopil zmatenou Selenu za ruku.
„Pojď!“ Řekl a táhl ji pryč.

ikonka sbírka Ze sbírky: Mezi dvěma světy
přidáno 16.07.2012 - 17:41
Romantika... No to se dalo čekat alexis jen tak dál ;))
přidáno 07.06.2012 - 17:19
Tak doufám, že nezklame :)
přidáno 07.06.2012 - 17:18
tak ja idem čítať ďalšiu časť ;))))(Zas a znova výborné)
přidáno 31.05.2012 - 22:07
Po tom srazu se nějak nemohu dostat do kondice..tak opět nabírám rychlost :))) Líbí...moc, je to smutné.., ale krásné..ach , ta láska nebeská -á-á-á-á :)
přidáno 31.05.2012 - 09:17
Yana: díky, jsem ráda, že to někoho baví :) chybička opravena :)
přidáno 31.05.2012 - 09:15
Maličkost.Je tady, kvůli něj-tam je asi překlep. Jinak se mi to pořád líbí a budu čekat na další. Ale tak v klídku, začala jsem tady číst další román, tam tedy nestíhám, a na stolku mam tři knížky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mezi dvěma světy VII. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Mezi dvěma světy VIII.
Předchozí dílo autora : Zkouškové

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Mlčeti Zlato
» narozeniny
s.rayz.ka [14], Axol [14], kayla [12], -GZ- [9]
» řekli o sobě
Severak řekl o Dívka v modrém :
taková legendární pokémonka. Byl jsem na ní docela zvědavý co je zač, pak jsem se s ní potkal jenom jednou skoro doslova jen z rychlíku.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Iphone 13 Pro

Na velkém iPhonu 13 Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku