Krása smrti, bolesti.
přidáno 27.05.2012
hodnoceno 2
čteno 842(6)
posláno 0
Kapky silné kyseliny rozpouštějí kůži mou.
Mé buňky sice umírají,
mí nadřízeni z hloubi pekel
pomalu se dovídají,
teď už leptám i tvář tvou.

Slyším to.. tvůj zoufalý pláč,
cítím jak tvé slzy pálí mé rány,
sice to ani sama nevíš,
ale teď mi děkuješ,
jdeš tam, kde je lépe, se mnou.
Opravdu, lásko má, není zač.

Že to bolí..
víme oba, ale poráží to naší lásku?
cítíš to, jak ubýváme,
cítíš teď tu naši krásu,
jestli ne, tak drahá, přidej,
právě teď my dožíváme.

A teď lásko, budem v nebi.
Nech poslední mé slzy stéci.
Tohle vše je, lásko, pro nás,
však sama to se mnou pochopíš,
stačí se jen kochat smrtí,
zaujmout ten nádherný,
sadistický pohled věci
přidáno 25.06.2012 - 22:34
Sadismus..jo..z básně číší..díky,nechci :) Je dost dobře napsaná.
přidáno 27.05.2012 - 23:10
Motiv dost podobný minulému, trochu poetična by nevadilo - ale volnější spád ti sluší

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sadistický pohled věci. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kapku po kapce.
Předchozí dílo autora : Oheň.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming