Zase jedno zamyšlení

V hlubinách duše..

/Bože, kolikrát nevím jak dále psát,
jako bych řekla vše/
V rukou hadrovou panenku,
chotbami světlými,
něco zvedneš,
něco zahodíš,
přitom ztrácíš - hledáš, nehledáš..

V hlubinách duše,
malé dítě hraje si,
pozoruje, hlídá..
A teď..cítíš to?
Probouzí tvé chápání..

V noci, tehdy spolu,
jdete cestou pro to,
by jste ráno zapoměli..
V hlubinách duše není zapomění,
tajná skříňka pokladů,
ztrát a nálezů
je na svém místě..
Nenechte se zahanbit
neznalostí svého vlastního já..
Neznalostí dětí v hlubinách duše..

/nenapsala jsem to, jak jsem chtěla, avšak stačila by tři první slova pro váš příběh/